Narození P. Marie

Tento svátek vznikl v Jeruzalémě v 6. století. Je ale pravda, že už v 5. století zde stával kostel svaté Anny a podle tradice stával dokonce na místě, kde se Maria narodila.

Písmo se o Mariině narození nezmiňuje. Přece jenom ale máme k dispozici jeden dochovaný pramen, který nám už něco bližšího říká. Jedná se o Jakubovo protoevangelium. Tento text ještě spolu s několika dalšími se nedostal do seznamu biblických knih. Je to text velice starý – pochází z druhého století po Kristu – a pochází pravděpodobně z lidových příběhů a vyprávění. V tomto textu se dovídáme, jak se jmenovali rodiče Panny Marie. Toto je ten text, odkud tedy víme, že se jmenovali Jáchym a Anna, a také se dozvídáme, že oba byli bezdětní. Nemohli mít děti a proto Boha neustále prosili o pomoc, i když už byli starší. Na začátku celého příběhu naříkají nad svým údělem a prosí Boha o pomoc. Bůh nenechá jejich modlitby bez odpovědi, přichází anděl a slibuje dítě. Toto je typické schéma, které najdeme i v Bibli – je zde nepřekonatelný problém, tady už lidské síly nestačí, lidsky se tu už nedá nic dělat. Ještě je tu ale Bůh, který zasahuje zvláštním způsobem a ujímá se lidské nouze. Rodiče Panny Marie byli neplodní, ale Bůh má svůj plán. Když jsem zmínil ono Jakubovo protoevangelium, kde se dovídáme o těchto událostech, tak můžeme zmínit ještě jednu věc: autor se zasloužil také o to, proč se Josef znázorňuje už jako starší muž. On je tam tak skutečně vylíčen. Autor tak vylíčil Josefa pravděpodobně proto, aby se předešlo zbytečným spekulacím ohledně Mariina panenství.

Dnešní svátek nás může přivést k tomu, abychom se také zamysleli nad Mariiným lidstvím. My totiž často uvažujeme nad její dokonalostí a svatostí. A možná, že právě skrze její prosté lidství se k ní můžeme přiblížit ještě víc a ještě lépe se s ní setkat. Kdo mají malé děti, tak si Marii mohou představit jako miminko, protože byla také malým dítětem. Mladá maminka se stejně tak může přiblížit k Marii, protože ona byla také mladou maminkou. Manželství v době Ježíšově se uzavíralo kolem 12 – 13 let. Rodiče, kteří přišli o své děti, se mohou také setkat s Marií, protože i ona přišla o svého syna. Každý člověk, který trpí, se může setkat s ženou, která prožívala obrovskou bolest duše. Takto můžeme být Marii hodně blízko. Ona byla prostá, obyčejná i velice chudá. Ona vypadala tak obyčejně. Žila ve skrytosti nazaretského domku tak obyčejně a normálně. A jestliže o Ježíši říká Písmo, že nám byl podobný ve všem kromě hříchu, tak o Boží matce to platí také. Tedy skrze toto své prosté lidství nám může být Maria tak blízko!

To je jeden z důvodů, proč lidé rádi navštěvují poutní místa – aby se setkali s ženou, která je nám tak blízko. Na poutní místa chodí mladí i staří, děti i nemocní…tam můžeme být uzdraveni. Setkáváme se s někým, kdo je nám blízko, prožíval to co my a navíc se za nás přimlouvá. Takové setkání má v sobě uzdravující moc. Kdo se takto setkává s Boží matkou, je uzdraven. Je uzdraven na duši a někdy i na těle. Škoda jenom, že lidé především hledají zdraví těla a teprve potom zdraví duše. To je také jeden z důvodů, proč je u nás dostatek lékařů a nedostatek kněží. Lidé chtějí především zdraví těla. Zdraví duše už pro ně není tak důležité. Jestliže se ale setkám s Boží matkou, prožiji především uzdravení duše. Potom jsem skutečně zdravým člověkem, i když jsem upoután na vozíček! To je tedy dotek madony. Setkání s člověkem, který krásně zvládl svůj život, přimlouvá se za mě u svého Syna a to mi přináší uzdravení. Mohu být potom upoután na lůžko, mohu být postižený – ale přitom budu zdravý, protože moje duše bude v pořádku.

Comments are closed.