Svatí a epidemie

Sv. Jindřich Morse (1595 – 1645)

Narodil se v protestantské rodině v Anglii a ve svých 19 letech přestoupil do katolické církve. Během morové epidemie, která v roce 1636 začala v Anglii, podporoval duchovně i hmotně přes 400 katolických i anglikánských rodin. Sám se nakazil, ale uzdravil se. Svátek má 1. února.

Sv. Františka Římská (1384 – 1440)

V době morové epidemie se Františka dopustí nerozvážnosti, kdy otevře dům lidem nakaženým morem. Mor jí vzal dvě děti. Ona sama se nakazila, ale podařilo se ji zachránit. Opět se sešla s manželem a synem, kteří přežili. Františka pomáhá chudým, sbírá obilí, rozdává ho, ošetřuje nemocné. Když už chléb chyběl, chodila po ulicích a žebrala. V roce 1425 založila novou kongregaci Oblátek. Svátek má 9. března.

Sv. Damián de Veuster (1840 – 1889)

Všichni známe ten krásný příběh otce Damiána de Veuster, který se stal apoštolem malomocných. Havajský ministr, který spravoval Moluky a tedy i ostrov Molokaj, neviděl otce Damiána rád, toho misionáře a papežence. Damiánovi se totiž podařilo během několika měsíců postavit chatrče pro malomocné, kapli i útulek pro sirotky. Navíc 800 malomocných si osvojilo pracovní návyky, naučilo se modlit a vzájemně si pomáhat. Ministr chtěl za každou cenu Damiána dostat pryč. A tak když jednou za ním otec Damián přijel, aby ho požádal o pomoc při zásobování vodou, ministr mu vmetl do tváře, že ho může nakazit, stejně tak i ostatní, že přináší zárodky lepry a jestli se tedy vrátí zpátky na ostrovy, že tam už musí zůstat do smrti. Damián se rozhodl pro to druhé – že neopustí své malomocné. Sám dělal lékaře, soudce, tesaře, kněze, prostě to, co bylo potřeba. A autority začaly měnit svůj postoj. Už ho nechtěly vyhnat, ale dokonce mu nabídly mzdu ve výši 10 000 dolarů ročně, aby se dál staral o malomocné. On tento dar odmítl. Po 15 letech se peklo na ostrově proměnilo v ráj malomocných. Avšak i Damián onemocněl leprou. Přišlo se na to tak, že si jednou umýval nohy. Lidé mu ale omylem připravili vřelou vodu. Damián ovšem nic necítil. Když lidé potom vzali vodu do svých rukou, zjistili, že je vřelá. Damián si ještě před smrtí zhotovil vlastní rakev, tak jak to dělal pro stovky malomocných. Na kříži u jeho hrobu stála napsána věta z Písma: „Nikdo nemá větší lásky než ten, kdo položí život za své přátele.“ Svátek má 15. dubna.

Sv. Pachomius (290 – 347)

Asi koncem roku 347 vypukla morová nákaza, která zasáhla i některé mnichy. Mezi nimi onemocněl i Pachomius a asi po čtyřiceti dnech zemřel. Zanechal devět velkých klášterů. Před smrtí nařídil Teodorovi, aby jeho tělo pohřbil na neznámém místě, proto jeho hrob není znám. Když ho bratři potom pohřbili, říkali si mezi sebou: „Dnes jsme se opravdu stali sirotky.“ Svátek má 9. května.

Sv. Alois (1568 – 1591)

Začátkem roku 1591 vypukla v Římě morová epidemie. Alois nejdříve sháněl almužny pro oběti, později jim už sám pomáhá a nosí do nemocnice, kterou jezuité zřídili. Zde je umývá, krmí a připravuje na přijetí svátostí. Svému zpovědníkovi přiznal, že se mu při tom zvedá žaludek, že musí překonávat fyzický odpor. V té době se někteří mladí jezuité nakazili morem a tak představení zakázali Aloisovi chodit do nemocnice. Ale Alois znovu a znovu žádal o povolení chodit do nemocnice, až ho dostal. A v té době se Alois nakazí morem. Jeho stav se rychle zhoršoval. Zemřel o slavnosti Božího Těla roku 1591 ve věku 23 let. Je patronem mládeže a studentů. Svátek má 21. června.

Sv. Roch (1295 – 1379)

Doba svatého Rocha je dobou velkých morových ran. Ty se přenášely také díky poutníkům. Ti putovali od města k městu a tak mohli být také přenašeči různých nemocí. Rochus je ale poutník, který nepřináší nemoci, ale který naopak uzdravuje. Když přišel do Itálie, věnoval se službě nakažených morem. Mnoho jich zázračně uzdravil. Uvádí se, že uzdravoval velice prostým způsobem – nad nemocným člověkem udělal znamení kříže. Mnoho let sloužil těmto nemocným, až se nakonec sám nakazil. Aby nenakazil nikoho jiného, odešel do ústraní, kde pobývá v jednom lesíku u malého potoka. Lidé z těchto nemocných měli velký strach, báli se jich, a tak se často stávalo, že tito nemocní umírali někdy v ústraní bez lidské pomoci. Ale Bůh se postaral o Rocha i v této těžké situaci. Poslal mu do cesty psa. A tento pes chodil po okolních domech, kde kradl chléb a nosil ho našemu světci. Proto se Rochus vždy znázorňuje s tímto pejskem. Jako poutník se psem, který má na svém těle morové rány. Ale jistý šlechtic si všiml psa, který pobíhá kolem domů a vždy s nějakým jídlem v tlamě spěchá do lesa. A tento šlechtic se rozhodl, že psa bude špehovat a přijde na kloub tomu, kam a proč nosí jídlo. Nakonec ho pes dovedl až k nemocnému Rochovi. Šlechtic se Rocha ujal a ten byl díky Bohu uzdraven. Svátek má 16. srpna.

Sv. Martin de Porres (1579 – 1639)

Za svého života se stal legendou. Jeho hlavním zaměstnáním byla péče o nemocné v klášterním špitále. Za epidemie moru se sám staral o šedesát spolubratrů a nikdo z nich nezemřel. Žil velmi skromně, asketicky. Svátek má 3. listopadu.

Sv. Karel Boromejský (1538 – 1584)

V roce 1576, v době kdy byl arcibiskup na vzdálených vizitacích, vypukla v Miláně epidemie moru. Zatímco guvernér a další vysocí úředníci prchali z města, arcibiskup, jak se o pohromě dozvěděl, rychle se do něho vracel pomáhat obětem. Beze strachu před nákazou jim uděloval svátosti, utěšoval je a vyprošoval na různých místech pomoc. Nechal také narychlo postavit nemocnici a zajišťoval vše potřebné. Epidemie si v Miláně vyžádala na 18.000 obětí. Karel Boromejský se však ani přes dlouhodobé vypětí a neustálý styk s nemocnými nenakazil. Mor byl potom nazván „mor sv. Karla. Svátek má 4. listopadu.

Sv. Virginie Centurione (1587 – 1651)

V roce 1630 v Janově řádila epidemie a potom nastal velký hlad, kterým i z důvodu války severní Itálie trpěla. Ženy, které se připojily k Virginii, se snažily přinášet útěchu, probouzet naději i vzájemnou lásku na základě Boží lásky. Apoštolát těchto žen se pod vedením Virginie soustředil na opuštěnou mládež a byl vytvořen útulek pro 40 mladistvých v pronajatém opuštěném klášteře v janovské čtvrti Monte Calvario. Svátek má 15. prosince.

 

 

 

Comments are closed.