Pana faráře zastavil před kostelem žebrák, jeden z těch drzejších, a chtěl si od něho půjčit peníze. "A jakým právem si je ode mě chcete půjčit?" byl zvědavý kněz. "Právem příbuzného," zněla sebevědomá odpověď žebráka. "Ale podívejme se, tak my jsme příbuzní! A od kdy?" ptal se kněz. "Už od Adama a Evy!" povídá opět sebejistě onen žebrák. "To máte úplnou pravdu," povídá na to kněz. "Tady máte jednu korunu, drahý bratranče. A ještě vám dám jednu dobrou radu - když si přesně tolik půjčíte i od ostatních členů rodiny, stanete se miliardářem!"
"Tak jak jste spokojený se svým zetěm?" ptá se pan farář svého farníka, pana Nováka. "Otče, je to velice pracovitý, šikovný a schopný mladý muž...Má ale jednu vadu - neumí hrát karty!" Kněz na to povídá: "Ale to přece není žádná vada. Naopak, to byste měl být rád!" "Jenže, on je hraje," povídá smutně pan Novák.
V jedné katolické rodině nemohou mít děti. Proto se rodiče obrátí s prosbou o pomoc na pana faráře. Ten se zamyslí a povídá: "Víte co? Jeďte do Lurd, zapalte tam svíčku, pomodlete se, a věřím, že vaše prosby budou vyslyšeny." Manželé tedy kněze poslechli a do roka a do dne bylo dítě na světě. To už byl ale kněz přeložen do jiné farnosti. Po mnoha létech projížděl svou bývalou farností a tak se rozhodl, že se zastaví u této rodiny, aby se zeptal, co se z dítěte stalo. Když přijel k domu, před domem běhalo mnoho dětí. Farář jedno z nich zastavil a ptá se: "Co se tu děje? Někdo z dětí má narozeniny a tak pozval své kamarády na oslavu?" "Ale ne, to jsou všechno moji sourozenci," povídá dítě. "A kde máš rodiče?" je zvědavý kněz. "To přesně nevím, ale říkali něco o tom, že musí jet do Lurd, aby tam zhasli nějakou svíčku."
Jednou večer telefonoval papež Jan Pavel II. na jednu kliniku do Švýcarska, aby si pohovořil s jistým polským knězem, který tam byl hospitalizován. "Haló, kdo volá?" ptá se spojovatelka. "Tady je papež." "Neříkejte! Tak to já jsem zase čínská císařovna!" a zavěsí.
Kněze porazilo auto. Přijela sanitka a rychle ho odvezla do nemocnice. Na příjmu sepisují s knězem základní údaje: jak se jmenuje, kde bydlí, kolik má let... "Jste ženatý?" je další dotaz zdravotní sestry. "Ne, toto je moje první vážná nehoda!"
Kněz jde kolem kostela a na trávníku před ním vidí sedět partu výrostků. Zastaví se u nich a ptá se jich, co dělají. "Nic zvláštního, pane faráři," odpoví jeden chlapec. "Jenom tak klábosíme a soutěžíme o to, kdo řekne největší lež o svém sexuálním životě." "Ale, chlapci," pohorší se pan farář. "Když já jsem byl ve vašem věku, ani mi myšlenka na sex vůbec nepřišla na mysl." Nejstarší výrostek vyfoukne kouř z cigarety a řekne: "Seš dost dobrej, kámo. Řekl bych, že ses právě stal vítězem naší soutěže!"
Jeden kněz přijede na zahraniční dovolenou a ubytuje se v jediném volném hotelu. Ráno si stěžuje na recepci: "Celou noc jsem nemohl spát!" "A proč?" ptá se recepční. "Našel jsem v posteli mrtvou štěnici!" stěžuje si kněz. "Na a to jste neusnul kvůli jednomu neškodnému, malému, mrtvému zvířátku?" diví se recepční. "Ano, protože všichni jeho příbuzní a kamarádi mu přišli na pohřeb!"
Jednou se takhle kněz dostane do skluzu v modlení breviáře a ne a ne to dohnat. Modlí se breviář na zahradě a v tom zafouká silný vítr. Ten mu obrátí listy breviáře o několik stran dopředu. Kněz pozvedne oči k nebi a zvolá: „Díky, Pane Ježíši, bez tebe bych si netroufl.“
Pan farář přijde za bohatým bankéřem a prosí ho o finanční podporu, protože se ve farnosti opravuje kostel a oprava stojí hodně peněz. Bankéř okamžitě a bez řečí vytáhne svoji šekovou knížku a vyplní šek na 100 000 korun. Kněz je dojatý a moc bankéři děkuje. Kněz odejde, ale za chvíli se vrátí: "Pane bankéři, vy jste ale zapomněl ten šek podepsat!" "Kdepak, nezapomněl, chci ale zůstat anonymním dárcem."
Nějací vtipálci si udělali legraci ze svého pana faráře – vytiskli jeho parte a rozeslali po celé diecézi. Když se to kněz dověděl, hned zavolal svému biskupovi, jestli už také parte dostal. Biskup odpověděl: "Samozřejmě, vaše parte mi přišlo." Potom nastalo dlouhé ticho a mlčení. Biskup už velice tichým hlasem položil knězi otázku: "A otče, prosím vás, odkud vlastně voláte?"