Na biskupském gymnáziu vypráví kněz studentům o stvoření světa. Přihlásí se student Novák a povídá: "Můj otec mi řekl, že pocházíme z opice!" "Mlčte, Nováku, historie vaší rodiny nás teď nezajímá!"
V malém přímořském městečku je pan farář v kostele již unaven ze zpovídání, když má neustále poslouchat, jak se mu lidé svěřují se svými nevěrami. Proto na příští mši vyhlásí: "Kdo se mi chce svěřit s tím, že byl svému partnerovi nevěrný, stačí, když mi řekne, že spadl do zálivu." Tato konvence se ujala a páter měl ulehčenou práci. Čas plynul a po pár měsících starý kněz zemřel. Na jeho místo nastoupil mladý kněz. Po několika dnech navštíví nový farář policejní stanici. "Měli byste něco udělat s bezpečností u zálivu. Neustále tam padají lidé," říká policistovi. Ten se pobaveně usměje a doporučí knězi, aby zašel za policejním ředitelem. Policejnímu řediteli páterova nevědomost také přijde k smíchu a pošle jej za starostou. Farář jde tedy za starostou: "Měli byste už konečně něco udělat s bezpečností kolem zálivu, vždyť tam neustále padají lidé!" stěžuje si. Starosta se směje, až se za břicho popadá. Kněz už se rozčílí: "Ale to není žádná legrace! Zrovna vaše žena tam minulý týden spadla hned pětkrát!"
Pan farář jde do kostela a cestou se potká s kominíkem. Kominík se ukloní a pozdraví kněze: "Dobrý den, pane kolego." Kněz přemýšlí, jak to ten kominík asi myslel, a tak se ho na to hned zeptal. "Oba jsme přece v černém, nebo snad ne?" má kominík odpověď hned po ruce. "To je pravda," nedá se pan farář vyvést z míry. "Je zde ale přece jenom jeden rozdíl - já jsem vysvěcený, zatímco vy jste vyuzený!"
Jeden muž se zpovídá a začíná těmito slovy: "Otče, jsem ženatý." "To není hřích," povídá kněz. "Vím, ale přesto toho lituji."
Jeden kněz navštívil spolubratra, když se zrovna modlil breviář, a překvapeně mu říká: "Ty se modlíš breviář a přitom kouříš ?" "No ano, ale já to mám povoleno od biskupa," odpovídá dotázaný kněz. Zakrátko ho navštíví znovu a říká mu: "Tak já jsem se ptal biskupa a ten mi to nepovolil." "A jak ses ho na to zeptal ?" "Jestli smím kouřit, když se modlím breviář, a biskup mi odpověděl, že by to bylo neuctivé." "Tak to ses zeptal špatně. Já jsem se zeptal, jestli se smím modlit, když kouřím, a biskup mi řekl, že ano, že to je dobře využitý čas."
Pan Vomáčka a pan Vopršálek pochází každý z jiné farnosti a tak není řeč o ničem jiném, než o jejich panu faráři. Pan Vomáčka povídá: "Když Bůh splní nějaký požadavek našeho kněze, tak se radujeme, že se stal zázrak." Pan Vopršálek na to povídá: "Pro nás je zase zázrak, když náš pan farář splní nějaký Boží požadavek."
Panu faráři volal nějaký muž, že se chce stát jeho farníkem. Hned ale dodal, že rozhodně nechce chodit každou neděli na mši, studovat Bibli, číst při bohoslužbě, navštěvovat nemocné nebo učit náboženství. Kněz ho pochválil za rozhodnutí stát se členem farnosti, ale řekl mu, že kostel, který hledá, je na druhém konci města. Muž si napsal adresu a zavěsil. Když druhý den dorazil na adresu, kterou dostal od kněze, poznal následky svého odmítavého přístupu. Stál před ním totiž opuštěný kostel se zabedněnými okny, který byl určen k demolici...
Pan farář zkouší v náboženství malého Pepíčka: "Tak mi Pepíku řekni, jak zní osmé přikázání." Pepík: "Nepokradete." Kněz: "Snad nepokradeš, ne?" Pepík: "Prosím, já si vám netroufám tykat."