Po velkém pracovním i finančním vypětí v první polovině roku 1972 následoval oddech. Po onemocnění obětavé varhanice p. Vitové (roz. Šopfové), postaral se Pán Bůh o jiného varhaníka. Jan Zalubil, pozonner státní filharmonie v. v., dobrý varhaník. Po jeho odchodu Knihař, učitel hudby. Téměř slepý, varhaník vynikající. Při pohřbech hraje prof. Bláha, varhaník od sv. Michala v Brně v. v. Byla-li léta od roku 1940 – 1960 ve znamení sborového umění – předváděny snad všechny sborové kostelní zpěvy – léta 1960 – 1970 přinesla do kostela sólové vložky, které předváděla absolventka hudební školy Jar. Kvapila v Brně, naše výborná zpěvačka, paní varhanice Vitová. Od ledna 1973 slýchají lidé po mši koncertní skladby klasiků. Varhan je tedy dobře využito. Kéž by to tak bylo vždycky.
Bohužel do Velkých Němčic se podařilo ďáblovi vnést dílo zkázy: jsou to čaje o páté. Každou sobotu hrají místní chlapci na kytary beatové skladby, které lákají do Velkých Němčic všechnu svoloč z okolí. Mládeži to neslouží k dobru, na kostel není čas, pro něco vážnějšího není smyslu.
Je záhodno ještě se zmínit o slintavce, která zavadila o naši farnost dvakrát během roku 1973. Kvůli ní byl kostel uzavřen od 13. 1. do 4. 2. a od 24. 5. do 3.6. Karanténa se týkala jen okresu břeclavského, který sousedí s Rakouskem – odtud se nákaza šířila. Výhoda byla v tom, že Židlochovice, které patří do okresu Brno – venkov, uzavřeny nebyly. Lidé tedy mohli se dostat pohodlně na bohoslužby. Kteří auta využili příležitosti a rozjeli se dál do světa na bohoslužby. Bohužel je nutno přiznat, že religiosity ubývá. Stálý tlak a propaganda ateismu, který přichází s výhodami socialismu, sklízejí ovoce.
Zase ubyl jeden biskup: českobudějovický Dr. Hlouch (r. 1974). Už nám zůstal jen litoměřický Dr. Trochta, který obdržel od sv. otce kardinálský klobouk a pražský biskup Dr. Tomášek. Nyní byl jmenován biskupem olomoucký prof. Vrana. Osobně ho znám jako profesora tělocviku v arcibiskupském gymnasiu v Kroměříži. Rok 1974 znamenal další pokles religiozity. Důvodů je více: lidem se daří dobře a soustavně vane vítr proti. Děti jsou ve škole vychovávány ve „vědeckém světovém názoru“ (ateisticky), rodiče se bojí otevřít ústa, aby se dítě mohlo dostat na studia. Máme případ, že dítě, které šlo skládat zkoušku na střední školu, neslo si s sebou „Uriášův dopis“ ze školy. Zkoušku udělalo na výbornou, hned mu však bylo oznámeno, že přijato nebude, poněvadž má ze školy posudek, že „trpí náboženskými předsudky.“ Doma lidé se s dětmi nemodlí, poněvadž všichni pozorují televizi a na modlitbu nezbývá čas. Také přihlášek do náboženství v roce 1974/75 ubylo. Přihlášených je 70%. V kostele je pozorovat úbytek, zvláště mládeže. Mají svou organizaci, klubovnu, své vedení.
(z farní kroniky)