Tento rok byl předurčen pro úpravu vnitřního prostoru kostela. Plány už máme několik roků hotovy. Nejprve bylo nutno snést z kostelní půdy barokní sochy (namnoze trosky), které tam byly v roce 1895 odneseny. Na to byly odvezeny k p. Bařinkovi, restaurátorovi v Popově u Štítné nad Vláří. Ten doplnil scházející prsty, části paží, ba i jednu nohu andělovi. Mezitím se konaly přípravu pro malbu kostela (uvnitř) a byly vrtány velkým příklepovým vrtákem otvory do zdi pro sokle na pověšení soch za oltářem. Ve dnech 17. – 22. 4. bylo postaveno lešení za oltářem, sundány sochy sv. Václava a Víta a odneseny svatostánky z oltáře. Sanctissimum přeneseno do oratoře. Mše sv. se sloužila na kamenné menze (stála zády k lidu). Následovala příprava k úpravě zdí pro malíře. Boční oltáře, kazatelna, píšťaly varhan byly zakryty igelitem. Následovalo škrabání staré malby a otloukání vlhkých částí zdí: pod kůrem až po strop, boční stěny u oltářů, celá sakristie. Muži pro práci postavili trubkové lešení (od farního úřadu v Nosislavi a Šitbořicích), ženy, zvláště pracovnice z JAVE otloukaly a škrábaly. Pracovní elán byl obdivuhodný. 14. 6. se nastěhoval na faru p. Smílek, pozlacovač uměleckých řemesel v Brně.

Od 21. 6. – 6.7. přišli instalatéři nových bleskosvodů. Jejich přítomnosti jsme využili k snesení křížů a makovic z věží. Velká makovice má průměr 65cm, malá 25cm. Ve velké byly celkem skoupé záznamy, většinou o členech obecního výboru, o nájemci obecní hospody apod. V malé byl podrobný popis politické situace od p. děkana Vojance z r. 1926. Poznamenává, že starší záznamy byly nalezeny za trámem v sanktusníkové věži, že se však ihned po doteku rozpadly. V obou makovicích byly mince, nejstarší z r. 1687 (stavba lodi). Obě makovice byly pozlaceny 24 karátovým zlatem.

Po otlučení omítky na vítězném oblouku byly zjištěny hluboké trhliny, které hrozily, že se celý oblouk zhroutí. Zase práce navíc. Spěchali jsme, abychom byli s prací hotovi do malých hodů. Bohužel malíř St. Nekvapil se zabil v autě při návratu z Jugoslávie. Práce se ujal jeho bratr z Moutnic. Pod zadními dvěma lavicemi bylo třeba zem vybetonovat. Byl tam 300letý prach (20cm). Nastalo shánění suchého dubu. Lidé nabízeli, bohužel žádný nebyl vhodný. Konečně Jan Pechor sehnal u lesní správy fošnu 6cm silnou, takže p. Staňka (kolář) se mohl pustit do zhotovení ambonu. Hlavice je ze sloupu, který dříve podpíral kůr. Vše (tj. umístění soch, ambon, oltář) navrhl Ludvík Kolek. Oltář je vlastně sokl ze starého barokního oltáře, který byl napříč rozřezán a rozevřen jako kniha.

(z Farní kroniky)