Zasvěcení Panně Marii, které sv. Jan Pavel II. pronesl v roce 1984.

Ó Matko lidu a národů, ty, která znáš všechno lidské utrpení a všechny lidské naděje, ty, která s mateřskou láskou vnímáš všechny boje mezi dobrem a zlem, světlem a tmou, které otřásají současným světem, přijmi naše volání, kterým se silou Ducha Svatého obracíme přímo k tvému srdci: obejmi láskou Matky a Služebnice Páně tento náš lidský svět, který ti svěřujeme a zasvěcujeme, plni starostí o pozemský a věčný úděl lidí a národů. Zvlášť pak ti svěřujeme a zasvěcujeme ten lid a ty národy, které tento projev důvěry a zasvěcení nejvíce potřebují.
Pod tvou ochranu se utíkáme, svatá Matko Boží! Neodmítej naše prosby, když jsme v těžkých zkouškách!
Hle, stojíme před tebou, Matko Kristova, před tvým Neposkvrněným Srdcem, a společně s církví se toužíme připojit k zasvěcení, které z lásky k nám učinil Tvůj Syn svému Otci: „A pro ně se zasvěcuji – řekl – aby i oni byli posvěceni v pravdě’ (Jn 17,19). Chceme se připojit k našemu Vykupiteli v tomto zasvěcení pro svět a pro lidi, které má v jeho Božském srdci moc získat odpuštění a dosáhnout smíření.
Moc tohoto zasvěcení přetrvává po všechen čas, zahrnuje všechny lidi a národy, překonává každé zlo, které je duch temnot schopen podnítit v lidském srdci a v dějinách a které skutečně v našem čase roznítil.
Jak hluboce pociťujeme potřebu zasvěcení celého lidstva a celého světa, našeho současného světa: zasvěcení, které uskutečňujeme ve spojení se samotným Kristem! Vždyť na Kristově díle spásy má mít prostřednictvím církve účast celý svět.
Buď velebena nad všechny tvory ty, Služebnice Páně, která jsi v naprosté poslušnosti následovala Boží volání! Buď pozdravena ty, která jsi nejúžeji spojena s vykupitelským zasvěcením svého Syna!
Matko církve! Dej světlo Božímu lidu na cestách víry, naděje a lásky! Dej světlo zvlášť těm národům, jejichž zasvěcení a odevzdání od nás očekáváš. Pomoz nám, ať v pravdě žijeme Kristovo zasvěcení pro celou lidskou rodinu současného světa.
Matko, svěřujeme Ti svět, všechny lidi a národy i samotné zasvěcení světa, vkládajíce ho do tvého mateřského srdce.
Ó, Neposkvrněné Srdce! Pomoz nám vítězit nad hrozbou zla, které se tak snadno zakoření v srdcích dnešních lidí a které již svými nezměrnými účinky doléhá na současný život a zdánlivě uzavírá cesty k budoucnosti.
Od hladu a války, vysvoboď nás!
Od atomové války, od nevypočitatelného sebezničení, od jakéhokoliv druhu války, vysvoboď nás!
Od hříchů proti lidskému životu od jeho počátku, vysvoboď nás!
Od nenávisti a od pohrdání důstojností Božích dětí, vysvoboď nás!
Od každého druhu nespravedlnosti ve společenském, národním a mezinárodním životě, vysvoboď nás!
Od lehkovážného přestupování Božích přikázání, vysvoboď nás!
Od pokusů zatemnit v lidských srdcích pravdu o Bohu, vysvoboď nás!
Od ztráty povědomí o dobru a zlu, vysvoboď nás!
Od hříchů proti Duchu Svatému, vysvoboď nás! Vysvoboď nás!
Přijmi, ó Matko Kristova, toto volání plné utrpení všech lidí! Plné utrpení národů!
Pomoz nám mocí Ducha Svatého překonat každý hřích, hřích člověka a hřích světa’, hřích v jakémkoliv jeho projevu.
Ať se v historii světa znovu projeví nekonečná spásná moc Vykoupení, moc milosrdné Lásky! Nechť ona zastaví zlo, změní smýšlení lidí! Ať se v tvém Neposkvrněném Srdci ukáže všem světlo naděje!

Takto 25. března 1984 na Svatopetrském náměstí sv. Jan Pavel II., duchovně sjednocen se všemi předem svolanými biskupy na celém světě, svěřil Neposkvrněnému Srdci Mariinu lid a národy, aby uposlechl výzvu fatimského proroctví, jehož sté výročí si letos připomínáme.

Převzato z brožury Fatimské poselství, vydaného Kongregací pro nauku víry (s mírnou úpravou).