Žid, kterému zemřela žena, domlouvá u rabína pohřební řeč. "Jakou pohřební řeč chcete? S pláčem nebo bez pláče?" "A jaký je v tom rozdíl?" "Sto korun."
Přišel židovský svatý Mikuláš. Spustil se komínem a povídá: "Tak, děti, kdopak si chce ode mě koupit nějaký dárek?"
Zemřel bohatý Žid. Notář čte poslední vůli: "A Karlovi, kterému jsem slíbil, že si na něj vzpomenu ve své závěti, posílám srdečný pozdrav."
Sešli se za války dva Židé v zákopech a začali si vyprávět, jak se na tu vojnu dostali. Vyšlo najevo, že se dali oba na vojnu dobrovolně. "Já jsem svobodný, nikoho nemám, vojna se mi líbí... a tak jsem šel na vojnu. A proč ty?" "Co ti budu vypravovat. Já jsem ženatý a mám rád svatý pokoj, tak jsem šel na vojnu."
Žid, který choval slepice, přiběhl k rabínovi: "Rebe, prosím pomoz mi, chcíplo mi najednou deset slepic." "Čím je krmíš?" "Žitem." "Tak jim dávej ječmen." Za dva dny je chovatel u rabína znovu: "Ajajaj, uhynulo dalších deset." "Co jim dáváš pít?" "Studenou vodu." "To nejde, musíš ji ohřívat." Na druhý den je nešťastník u rabína znovu: "Běda, už mi zbývá pouze pět slípek." "Odkud bereš vodu?" "Ze své studně." "Tak ta je asi špatná. Ber ji z obecní studně." Ještě ten večer přijde zlomený chovatel: "Tak už nemám ani jednu slípku." "To je škoda," běduje rabín. "A já měl pro tebe ještě tolik pěkných rad."
Novicky skládají řeholní sliby, je to velká sláva a pro většinu příbuzných poslední možnost, vidět se s děvčaty, než je uzavřou za zdmi kláštera. V davu kolem kostela se ocitli i dva židé. "Pánové jsou příbuzní některé z nevěst Kristových?" "Ne, my jsme z ženichovy strany," odpoví jeden z nich.
Hádají se věřící, nevěřící a Žid o to, co je nejrychlejší. Věřící říká, že je to myšlenka, nevěřící, že je to světlo a Žid, že je to průjem. Věřící s nevěřícím se ptají, proč průjem. Žid povídá: „Než jsem stačil pomyslit, než jsem rozsvítil... a zbytek si domyslete.”
Vede Mojžíš svůj vyvolený národ z Egypta, na novém místě se jich ptá: "Tak co, zůstaneme? Líbí se vám tady?" "Ne, nelíbí, nějak divně to tady smrdí!" Jdou dál, po dalších dvou dnech: "A co tady, zůstaneme?" "Ne, tady to taky nějak smrdí!" Jdou tedy dále a Mojžíš zase: "Tak tady, ano?" "Ano, zůstaneme - tady nic nesmrdí." Od té doby mají Židé čistý vzduch - a Arabové ropu!