Vidíme dva učedníky, kteří kráčejí do Emauz, a přitom diskutují o Ježíši. A nyní si všimněme jedné zajímavé věci – diskutovat o Ježíši neznamená setkat se s ním. Oni o něm hovořili, ale nepoznávali ho. A i když se k nim Pán připojil, nepoznávali ho. Něco podobného se může stát i nám. Může se nám stát, že se budeme modlit, ale přitom se nesetkáme s Bohem. Právě to se stalo těm dvěma – oni mluvili s Ježíšem, ale nekomunikovali s ním, protože nenaslouchali tomu, co jim Ježíš říká. Mnohokrát říkáme Pánu mnoho věcí, ale nenasloucháme mu. A to není komunikace. Ale pokračujme: Jeden z nich, jménem Kleofáš, se ho zeptal: „Ty jsi jediný v Jeruzalémě, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo. Ty jsi jediný, kdo nečetl noviny. Ty jsi snad jediný, kdo neposlouchal rádio…“ A tak jsou to oni, kdo začínají poučovat Ježíše, místo toho, aby mu naslouchali. Oni o Ježíši všechno věděli, ale neznali ho. I my můžeme být velkými teology, biblisty, ale to není zárukou, že Ježíše známe. Je důležité o Ježíši vědět, ale ještě důležitější je znát ho! Učedníci dál poučují Pána a vypráví mu, co se v těch dnech stalo: „My jsme doufali, že on bude ten, kdo má vysvobodit Izrael.“ To je ono. Oni doufali, že Ježíš přišel, aby řešil problémy. Ale to nebyl Ježíšův motiv, to nebyl jeho cíl. Mnohokrát se setkáváme s lidmi, kteří se dostávají do krize víry, protože se Ježíše na něco ptali a on jim nedal odpověď. Měli problémy a ty se nepodařilo vyřešit. Ježíš tu ale není od toho, aby nám odpovídal na všechny naše otázky a aby vyřešil všechny naše problémy. Když se budeme ptát „proč“, možná žádnou odpověď nedostaneme. Ale přesto nám jednu odpověď Pán vždycky dá. Řekne mi: „Odevzdej se do mých rukou a věř, že tě mám rád.“ A v této odpovědi je tajemství všeho. Emauzští učedníci následovali Pána s nadějí, že věřili, že uvidí Ježíše, jak vysvobodí Izrael. Oni měli svůj plán a svoji představu. Ježíš měl ale také svůj plán a svoji představu.
Oni pokračují dál: „My jsme doufali, ale nestalo se nic. Je pravda, že jsme mluvili se ženami a ty říkaly, že on vstal…“ Ale přece jenom ženám nevěří. To, jak se to stalo, totiž nebyl jejich způsob, ale způsob Boží.
Když byli blízko vesnice, Ježíš dělal, že chce jít dál. Oni ho ale začali přemlouvat, protože zákon pohostinnosti to od nich vyžadoval, aby nenechali cizince jít večer samotného. A Ježíš přijal pozvání. Boží slovo říká, že byla tma. Doslova a do písmene. Venku, i v jejich srdcích. Duchovně byli zničeni. Jejich Ježíš už prostě není. Báli se a byli unaveni. Potřebovali už jenom jedno – jíst a spát. Ježíš vzal chléb, lámal a dával. V té chvíli se s ním setkali. Jejich oči se otevřely a oni ho poznali. Je to síla, když se oči člověka otevřou. Ne ty tělesné – ty viděly stejného muže jako předtím, když s nimi kráčel. Myslí se tím ale oči srdce. Ty jsou konečně otevřeny. A víte, co se stalo poté, co ho poznali? On jim zmizel. To je důležitá věc! V tom okamžiku, kdy se s Kristem setkáte, tak on zmizí. Nejdůležitější v životě ale je: setkat se s Kristem a nechat ho dělat svůj plán!
Všichni známe krásné Michelangelovy sochy. Mu stačil kus mramoru a on z něho vytvořil mistrovské dílo. Ale představme si, že ten stejný kus mramoru dáme do rukou obyčejnému člověku. On z toho mramoru udělá maximálně nepovedené umývadlo. Je to stejný kus mramoru, ale závisí na tom, komu ho dáte do ruky. Mramor v Michelangelových rukou se stane uměleckým dílem, v rukou někoho jiného umývadlem. Jestliže se odevzdáme do Božích rukou, tak se můžeme stát mistrovským dílem. Ale jestliže sami sebe dáme veřejnému mínění, okolí, ve kterém žijeme, pak to, co z tohoto mramoru může vzejít, bude jenom nějaké umývadlo. Podívejme se na Marii, Františka z Assisi – oni se zcela odevzdali Bohu a co on z nich udělal! Ježíš nás dnes prosí, abychom mu dali šanci, aby na nás realizoval svůj plán, který pro nás má. „Dej mi šanci, abych z tebe vytvořil mistrovské dílo,“ prosí Ježíš. Je tu ale jedna podmínka: Ježíš to neudělá bez našeho svolení. On nic nedělá násilně. Přichází velmi jemně a čeká na naše svolení. A tak poselství dnešního příběhu může být pro nás právě toto: setkat se s Ježíšem a dovolit mu, aby na nás mohl naplnit ten plán, který s námi má! (podle E. V.)
