Křest v Duchu

Benedikt Groeschel je kapucín, který působí v New Yorku. Jednou se na něho obrátil jeho bývalý ministrant právě s prosbou o křest. „Ani jsem nevěděl, že jsi ženatý?“ byl překvapený otec Benedikt. „Otče, já nejsem ženatý.“ „A proč nejsi ženatý?“ ptal se otec Benedikt. „Víte, my na sňatek ještě nejsme připraveni.“ „A co ta tvoje dívka, je katolička?“ „Není, ale proti katolíkům nic nemá.“ Kněz tomuto mladému muži potom řekl, že pokřtít není jenom tak, že to vyžaduje víru a také záruky ze strany rodičů. Kněz velmi dobře věděl, že tyto požadavky tito dva mladí lidé nenaplňují a byl z toho rozpolcený. Nakonec pokřtil, ale stále si nebyl jistý, jestli udělal dobře. O několik týdnů později měl otec Benedikt možnost setkat se s Matkou Terezou, a tak se rozhodl, že jí předloží tento problém a zeptá se na její názor. Vysvětlil jí tedy celý případ i to, že křest už proběhl. „Matko Terezo, co jsem měl udělat?“ Matka Tereza řekla: „Otče, vy jste kněz. Vy byste chtěl připravit toto dítě o křest? Vy byste ho chtěl připravit o milost spásy?“ Kněz na to odpověděl, že rodiče nejsou oddáni a že nechodí do kostela. Matka Tereza se na kněze podívala velmi ironicky a řekla: „Otče, když je to tak jak říkáte, tak potom nezapomeňte, že toto dítě má ještě jednoho Otce, a tím je Bůh. A pokud se nepletu, Bůh chodí do kostela každý den. Bůh je přece v kostele každý den!“ A otec Benedikt pochopil, že udělal dobře, když toto dítě pokřtil.

V souvislosti se křtem se v často mluví o tzv. křtu v Duchu svatém. Co to ale znamená, a co tím vlastně myslí? Co je to ten křest v Duchu svatém?  Nejedná se o žádný druhý křest v tom slova smyslu, že člověk by musel být znovu polit vodou o znovu pokřtěn. Křest v tomto slova smyslu je pouze jeden. Křest v Duchu svatém ale znamená, že Duch svatý v nás ožije, že v nás ožije všechno to, co jsme při křtu dostali. Znamená to vědomě žít svůj křest, a to už je něco jiného než, být pouze pokřtěn. A tady už člověku někdy dost dlouho trvá, než toto pochopí. Někdy se tak lidé podobají jednomu malému chlapci. Tento chlapec byl princem, ale jako malé dítě byl unesen a vychováván ve velice chudých podmínkách. Dokonce ani nevěděl, že je princ, protože byl ještě velmi malý a neměl z těchto věcí rozum. Časem ale vyrostl a dověděl se, že je skutečným princem. Rychle se proto vydal na cesty, vrátil se do svého paláce a znovu zde začíná žít jako princ. On tím princem byl sice už předtím, ale nevěděl o tom. A tak je tomu někdy i s lidmi, kteří jsou pokřtění, ale buď o tom vůbec neví, nebo na to už dávno zapomněli. Ale je možné, aby si opět po létech vzpomněli na to, kým skutečně jsou a začali žít život Božích synů.

Takovým způsobem může vypadat i křest v Duchu svatém. Jsme bohatí od chvíle svého křtu, ale nevěděli jsme o tom, nebo lépe řečeno neuvědomovali jsme si, jakou hodnotu jsme dostali. Proto jsme žili život chudých lidí a vyhledávali jsme všelijaké zážitky. Ale potom se něco v našem životě změnilo. Uvědomili jsme si, jaký poklad máme ve svých rukou. To je křest v Duchu svatém: Duch svatý v člověku ožil!

Co se stane, když člověk neprodělá tento křest v Duchu? Co se stane, když v něm tyto Boží skutečnosti nebudou živé? Jednoduše řečeno – v něm to bude mrtvé. Může se stát, že se člověk hodně modlí, ale ta modlitba je mrtvá. Může se stát, že člověk chodí do kostela, ale není v tom život.  Aby tyto skutečnosti byly živé, tak je potřeba křest v Duchu svatém.

Dá se nějak poznat křest v Duchu svatém? Jistě, těch ukazatelů je mnoho. Ten první je v tom, že člověk se snaží radikálně následovat Ježíše. Ten člověk říká Ježíši „ano.“ Dalším rysem je láska k církvi. V životě člověka se změní chápání svátostí. Ten člověk už jinak chápe svátost smíření, stejně tak i jeho účast na mši svaté je úplně jiná. K němu to mluví, v jeho životě to je živé. Křest v Duchu svatém tedy znamená, že všechny Boží skutečnosti, Boží věci v nás ožijí, budou k nám mluvit, budou plné života, a to změní i náš přístup k modlitbě, ke mši i ke svátostem. Nebude to už nic mrtvého, ale bude to něco, z čeho budu čerpat sílu.

Comments are closed.