O pasáčkovi

Stále ještě prožíváme tu krásnou dobu vánoční, i když se nám už pomaličku nachyluje ke svému konci. A protože k Vánocům patří příběhy, tak bychom ještě jeden mohli připomenout.

Byla tuhá zima a pastýři se hřáli u ohně. Všechny rozrušila zpráva o narození nového krále, kterou jim zvěstovali andělé. A všichni chtěli krále navštívit, poklonit se mu a vyprosit si u něho zdraví a pokoj.

Mezi pastýři byl i malý pasáček, jmenoval se Filip. I on slyšel o zprávě od andělů a už přemýšlel, jaký dárek přinese Ježíškovi do Betléma.

Ale když půjdou do Betléma všichni pastýři, kdo bude hlídat ovce? Přece je pastýři nemohou nechat samotné!

Všichni ale chtěli novorozeného krále vidět. Jeden pastýř dostal nápad – ovce bude hlídat ten, kdo má nejlehčí dárek. Ten, kdo má nejlehčí dárek ze všech, ten zůstane u ovcí. A tak pastýři přinesli k ohni váhy, aby mohli všechny dárky převážit a zjistit, který dar je nejlehčí.

První pastýř položil na váhu velký džbán plný mléka a přidal těžký kus sýra. Další pastýř zase přinesl velký koš plný jablek. I tento dar byl pěkně těžký. Jiný pastýř zase položil na váhu velkou otep dříví, které by mohlo stáj vytápět přinejmenším několik dní. A přicházeli další a další pastýři, kteří přinášeli velké a těžké dary, jenom aby nemuseli zůstat u stáda. Doslova se předháněli, kdo dá těžší dar…

Nakonec už zbýval jenom Filip. Chlapec se smutně díval na všechny ty krásné a velké dary a potom na svoji malou lucerničku, kterou chtěl dát Ježíškovi. To bylo to jediné, co tento malý chlapec měl, a právě tato lucerna měla být jeho dárkem pro Ježíška. Jenže jeho dárek byl tak lehký a Filipovi bylo do pláče. Věděl, že jeho dárek je nejlehčí ze všech.

Filip chvilku váhal. Potom ale vzal svoji lampu a i s lampou se posadil na váhy. A všem překvapeným pastýřům řekl: „Já jsem dárek pro krále! Přece někdo mu tu lampu musí držet a někdo mu s tou lampou musí svítit. Král potřebuje někoho, kdo mu lampu bude nosit!“

Kolem ohně se rozhostilo hluboké ticho. Pastýři se dívali na malého pasáčka na váhách a jeho slova je ohromila a překvapila. Jedno bylo jisté – Filip rozhodně nebude muset hlídat ovce. Filip půjde také do Betléma.

Poučení tohoto příběhu je pro nás jasné: dar jsi ty, a ne věci, které přinášíš! (B. F.)

Comments are closed.