Od nynějška

Když Petr prožije první zázračný rybolov s Ježíšem, tak se Petr setkává s velkou Boží mocí. Když se člověk setká takto s Boží mocí, tak jednak prožívá velký úžas, ale především pocit své slabosti, ubohosti a hříšnosti. Proto Petr říká: „Pane, odejdi ode, protože jsem člověk hříšný.“ Ježíš ale neodešel, naopak – povzbudil Petra a dal mu novou šanci. Petr dostává milost nového začátku a ve svém životě tuto milost začít znovu dostal ještě mnohokrát. Ježíšovo laskavé jednání proměnilo Petra.

Připomíná mi to jeden příběh ze života Thomase Edisona. Když se svými zaměstnanci vyráběl první žárovku, trvalo to stovky hodin. Byly to stovky hodin a stovky pokusů, než se po dlouhé době podařilo vyrobit jednu jedinou žárovku. Když žárovku konečně vyrobili, Edison ji podal mladému poslíčkovi a požádal ho, aby ji donesl nahoru do zkušebny. Když se chlapec otočil a vstoupil na schodiště, zakopl a upadl a žárovka se na schodech roztříštila. Edison chlapci nenadal, ale uklidnil ho a pak se obrátil ke svým zaměstnancům a požádal je, aby začali pracovat na další žárovce. Když ji o několik dnů později vyrobili, Edison přišel k tomu stejnému hochovi, podal mu žárovku a požádal ho: „Prosím tě, dones ji nahoru do zkušebny.“ Jak se ten kluk asi cítil. Věděl, že si nezaslouží, aby mu byla svěřena taková odpovědnost, ale on dostal novou šanci, jako by se nic nestalo.

Petr také věděl, že v životě ledacos pokazil a proto říká: „Pane, odejdi ode mne, protože jsem hříšný člověk.“ Pán ale neodešel a Petr dostal milost nového začátku.

Důležité slovo, které Pán v rozhovoru s Petrem použil, bylo slovo – od nynějška. Teď! V této chvíli! Teď je ten okamžik! Dnes! Dnes mám tuto novou šanci!

Známý duchovní spisovatel B. Cavanugh píše, že jsou dva zlaté dny v týdnu, kvůli kterým si nedělá žádné starosti, dva dny, kde není strach ani obava.

První z těchto dní je včerejšek. Včerejší den se všemi starostmi, problémy, bolestmi, chybami a trapasy. To všechno je už v rukou všemohoucí lásky, která dovede vyvést vodu i ze skály. Tento den už patří Bohu.

Druhý den, o který si není třeba dělat starosti, je zítřek. Zítřek se všemi úskalími, chybami i neúspěchy se vymyká naší kontrole stejně jako včerejšek. Je to Boží den. Z tohoto dne nemám ve svých rukou ještě vůbec nic.

Pro nás je tedy jediný den v týdnu – a to je dnešek. Můžeme vybojovat pouze dnešní bitvy. Každý člověk může odolat pokušení jen ten dnešní den. Všichni dokážeme nést břemena pouze toho dnešního dne. Když si však dobrovolně naložíme na ramena břemena včerejška i zítřka, zhroutíme se pod jejich vahou. Nejsou to zážitky dnešního dne, co přivádí lidi k šílenství, ale výčitky z něčeho, co se událo včera. Nebo strach z toho, co přinese zítřek. To jsou ale Boží dny a proto je nechme Bohu. Náš den je dnešek, zatímco Bůh se stará o můj včerejšek i zítřek. To je to Pánovo – od nynějška – dnes, teď, dnešek to je tvůj den!

Comments are closed.