Otcovství

Hned pětkrát mluví Ježíš v evangeliu 6. neděle velikonoční o svém Otci, a my se alespoň na chvíli zastavíme u neustále aktuálního tématu otcovství.

Být rodičem a tátou není totéž. Být rodičem není těžké, být otcem je už těžší, protože být otcem to je především duchovní role. Jeden mladý muž řekl: „Nevěřím, že Bůh je můj otec, protože můj otec na mě nikdy neměl čas.“ Tento mladík byl synem pastora. Jeho tatínek měl čas na všechny lidi, ale na svého syna už čas neměl. Ze strany otce to tedy vyžaduje vůči dětem vynaložit energii a čas!

Když se podíváme do Nového zákona, moc zmínek o otcovství tam nenajdeme. Najdeme tam ale ten známý text od svatého Pavla v listu Kolosanům (3,21), kde se píše: „Otcové, nedrážděte svoje děti!“ Otázka je, co tak asi může děti dráždit. Děti dráždí především to, když tatínek neplní svoji roli. Mnozí otcové to dnes dělají tak, že dětem dají peníze, a to je všechno. Děti ale potřebují čas otce. Řekl bych dokonce více času v obyčejných nenáboženských činnostech, jako je třeba pouštění draka, společná hra, bruslení apod. Tak se chlapcům předává mužství. Prožitého času nemusí být moc, ale musí být kvalitní.

Co ještě dráždí děti? Děti dráždí, když je výchova buďto přísná nebo na druhé straně benevolentní. Goethe jednou řekl: „Děti milovat, vychovávat co nejlépe a nechat je na pokoji.“ Myslím, že v tom je velká pravda. Bible také říká, že otec má syna zasvětit do jeho cesty, ne do své cesty, ale do jeho vlastní cesty. Proto rodiče hledají a zjišťují, o co mají jejich děti zájem. Když žádný nemá, tak hledat, co ho baví…

To, co také dráždí děti je, když tatínek něco slíbí a nesplní to. Pro děti je to potom velké zklamání. A když to tatínek udělá opakovaně, je to od něho velice špatný signál vzhledem k dětem. Jindy to tatínek zase postaví tak, že řekne: „Tak, teď mám čas, a buďto chceš nebo nechceš!“ To také není zrovna nejlepší přístup.

Schéma, které bývá v rodinách poměrně hodně časté – to je přísný otec a benevolentní matka. Jde ale o to, aby se oba uměli i tady v tom vzájemně doplňovat. V jedné rodině mají takovou domluvu: když děti zlobí, tak maminka řekne: „Počkejte, až se tatínek vrátí z práce, on si to s vámi vyřídí.“ A domluva spočívá v tom, že když se maminka přimluví, tak tatínek bude milosrdný. To není špatné řešení. A když tatínek s něčím nesouhlasí, tak to s maminkou potom rozebírají mezi čtyřma očima.

A jak vypadá vztah otce a syna? Ten pochopitelně prochází různými etapami. Může říct, že v zásadě jsou tři a nám pomůže takový jednoduchý obraz. Na začátku, když je chlapec malý, tak je spolu s otcem v jedné lodičce. Když je chlapec větší, už je ve své lodičce a tatínek ve své lodičce pluje vedle loďky svého syna. Tzn., že plují oba dva vedle sebe, ale už každý sám. A potom, když je syn dospělý, tak pluje sám ve své loďce a tatínek stojí na břehu a dívá se z dálky na syna. Takovým nějakým způsobem vypadá vztah otce a syna.

Comments are closed.