Požehnání

Jestliže nám Bůh žehná, tak to znamená, že o nás a nad námi říká samé dobré a hezké věci. Slovo žehnat se tedy překládá slovem dobrořečit, tedy říkat samé dobré věci. Jestliže nám Bůh žehná a říká o nás samé dobré věci, o totéž se máme snažit i my. A člověk buď slyší o sobě dobré věci, nebo naopak věci zlé. Někdy to mohou být nenápadná slova nenápadného prokletí, která se mohou člověku vrýt hluboko do jeho mysli a mohou potom ovlivňovat celý jeho život. Je tedy moc důležité, jaká slova slyším.

Jedna dívka moc a moc toužila po tom, aby se konečně zamilovala, aby se konečně objevil ten pravý, aby se mohla vdát a založit rodinu. Ten pravý ale stále nepřicházel. A tak se tato dívka rozhodla, že navštíví jednoho věštce, přednese mu svůj problém a poprosí ho o pomoc. Věštec vzal svoji křišťálovou kouli, potom nahlídl také do karet a povídá: „Ničeho se nebojte, brzy se objeví ten pravý, ale dávejte si pozor na jednu věc – jeho jméno bude začínat na písmeno „M“.“ Tato dívka odešla od tohoto kartáře plná radosti a optimizmu. Konečně bude mít kluka! Brzy se skutečně seznámila s jedním mladíkem, ale bohužel jeho jméno začínalo na písmeno „S“. Proto vztah rychle ukončila. Další známost přišla velmi brzy. Mladík byl sympatický, šikovný, ale ani jeho jméno nesplňovalo podmínky věštce – chlapcovo jméno začínalo tentokrát na písmeno „F“ - proto i tuto známost opustila. Nenápadně pronesená slova o tom, že jméno mladíka bude začínat na písmeno „M“ , pomalu ale jistě psychologicky začínala fungovat. Po určité době se skutečně objevil muž, jehož jméno začínalo na písmeno “M“, tak jak věštec předpověděl. Neměl vůbec dobrou povahu, ale dívka věřila tomu, že toto musí být přece on. Nevybrala si správně, vybral vlastně čaroděj a jeho nenápadně pronesená slova. To nebyla slova požehnání, to byla nenápadná slova prokletí.

Záleží na tom, jaká slova o sobě slyšíme. Bůh nad námi říká samá dobrá slova, totéž máme dělat i my. Bohužel už i malé děti slyší nenápadná slova prokletí, jako slova – dej mi pokoj, nevotravuj, z tebe nic nebude a podobně… Vyprávěl jeden známý, jak měl přednášku pro učňovskou mládež a když vstoupil do třídy, tak 60letý učitel na mladé lidi zakřičel: „Vstávejte, vy prasata.“ To jsou slova prokletí, která tito mladí lidé pravděpodobně neslyšeli poprvé.
Je proto třeba, abychom se vrátili ke slovům požehnání. Požehnání dnes mizí z našich domovů. Pouze malé procento dětí dnes odchází do školy s požehnáním svých rodičů. Přitom je to pro ty děti tak důležité! Když jim rodiče žehnají, tak děti velmi dobře ví, že jsou přikryté tímto požehnáním a že jsou skutečně pod zvláštní Boží ochranou. A přitom stačí tak málo – před tím, než jdou děti do školy, udělat jim křížek na čelo a říct: „Ať ti Pán Ježíš žehná a ať tě chrání.“ Žehnání se také nevztahuje pouze na lidi, ale i na místa, domy a pracoviště.

Jeden misionář přišel do kostela, aby se tam pomodlil. Modlil se asi hodinu a spolu s ním tam byl jeden starý muž. Kněze zajímalo, co se ten muž celou tu dobu modlil, a tak se ho potom zeptal: „Prosím vás, mohl byste mi říci, co jste se modlil? Co jste říkal Bohu?“ A ten starý muž odpověděl: „Já jsem žehnal celé naší farnosti:“ „A jak jste to dělal?“ ptal se zvědavě kněz. „Je to velice prosté,“ odpověděl stařec. „Zavřu oči a teď v duchu jdu dům od domu celou naší vesnici. U každého domu se zastavím, představím si všechny ty, kteří v tomto domě bydlí a všem vyprošuji Boží požehnání. Než takto obejdu všechny domy, tak mi to trvá hodinu.“

Žehnat tedy můžeme nejenom lidem, ale i domovům, farnosti a také pracovištím. Lidé si často stěžují, že na pracovištích nevládne dobrá atmosféra, že tam jsou velké problémy. Proč tam tedy nevnesou Boží požehnání? Stačí úplně jednoduše žehnat všem spolupracovníkům a žehnat celému pracovišti. Věci se potom zcela jistě začnou měnit, protože v tom je moc a síla Božího požehnání. Ať tedy jako dobrý Bůh říkáme dobré věci – o lidech, o svých dětech, o pracovišti, protože to všechno jsou slova požehnání! (podle E. V.)

Comments are closed.