Prevence

V evangeliu 26. neděle v mezidobí Ježíš po nás jistě nechce, abychom se mrzačili. Ježíš nechce, abychom si vylupovali oči, odsekávali nohy nebo ruce. Text, který jsme slyšeli, vypráví o hříchu, o tom, že může být skutečně nebezpečný, a proto Ježíš mluví o prevenci. Tedy těmi slovy o vylupování si očí, odsekávání rukou či nohou, Ježíš myslí – dávej si pozor na to, co by ti mohlo uškodit a vyhýbej se tomu. To je pravý význam těchto Ježíšových slov. Máš místa, která jsou pro tebe nebezpečná? Tak se jim vyhni! Jsou lidé, kteří by tě mohli svést? Vyhýbej se jim! Čili odsekávat všechny ty situace, lidi, věci ze svého života, které jsou pro nás pokušením a mohly by být příčinou našeho pádu.

Je tolik věcí, které nám berou svobodu, proto se snažíme znovu a znovu se zbavovat všeho toho, co by nám mohlo ublížit. A často je náš vztah s Ježíšem tak komplikovaný, protože jsme na tolika věcech závislí. Jedno podobenství vypráví o boháči, který se objeví před nebeskou bránou. Má sevřenou pěst a něco v ní pevně drží. Svatý Petr se ho ptá: „Co to máš v ruce?“ Boháč odpovídá: „Na zemi jsem vlastnil velké množství polí. Bylo pro mě těžké všechna je opustit a odpoutat se od nich. A tak jsem si vzal s sebou alespoň vzorek půdy. Je to pro mě suvenýr, který mi tady v nebi bude připomínat má pole.“ Petr mu na to ale povídá: „To je mi moc líto, ale nikdo nemůže do nebe a vzít si s sebou něco, co pochází ze země. Jestli chceš do nebe, musíš otevřít ruku a pustit z ní tu hlínu.“ Když to boháč uslyšel, začal zápasit. Bylo to pro něho strašně těžké, vzdát se i tohoto drobného vzorku hlíny. Nakonec ale otevřel svoji ruku a hlínu pustil. Teprve potom vstoupil do nebe.

I od nás Ježíš žádá, abychom se zbavovali věcí, které by nám mohly uškodit nebo na kterých jsme tak závislí. To je pro nás těžké. Říkáme si, jak bychom mohli žít bez toho či onoho, bez všech těch krásných věcí, které máme. A jsou to právě naše závislosti, které nám brání na cestě za Ježíšem. Čím víc se ale budeme k Ježíši přibližovat, tím víc se budeme měnit. Člověk totiž nikdy není stejný. Buďto se měníme k lepšímu nebo k horšímu, ale nejsme stejní. Z evangelií víme, jak se měnili i ti největší hříšníci – Marie Magdaléna, Zacheus a další. Ježíš nás může změnit. Jenom on to dokáže. Samozřejmě, že nás bude pročišťovat, tak jako zemědělec odstřihává některé větve. Je to nutné. Jinak se strom nebude obnovovat.

Comments are closed.