Stabilita

Na některých středověkých obrazech je Maria namalovaná zvláštním způsobem. Maria sedí a rozplétá jakési velmi zasukované vlákno. Co tím chtěl malíř asi říci? Chtěl tím říci toto: To zasukované vlákno je vlákno Starého zákona. Tenkrát naši prarodiče řekli NE Božím záměrům a Boží vůli a tak se všechno zasukovalo. Přichází ale Maria, která říká ANO Bohu a tak pomalu, ale jistě se jejím příchodem a rozhodnutím začíná rozmotávat to, co naši předkové kdysi zamotali. Začíná Nový zákon, a proto malíř namaloval Marii jako tu, která rozmotává zasukované vlákno SZ – právě tím svým ANO vůči Bohu.

V dnešním evangeliu ji vidíme, jak je na cestě za Alžbětou – vlákno se rozmotává čím dál tím víc. Maria je podle dnešního textu především ta, která je stále na cestě: nejdříve za Alžbětou, potom do Betléma, aby se nechala spolu s ostatními sečíst, potom je na cestě do Egypta, pak zpátky do Nazareta a potom až pod kříž. Maria se nemůže zastavit, protože ona je první apoštolka. A na této cestě je i dnes. Ona je ta, která neustále kráčí dějinami. A přišla i k nám – do Žarošic, na Vranov, do Křtin, přichází i do našich domovů a věřím, že vůbec všude tam, kde žijí lidé dobré vůle. Tam všude ona přichází. Nemůže sedět doma, protože má přece zvěstovat evg. A protože přichází všude, tak je pro všechny národy jednou z nich. Pro Čechy je Češka, pro Japonce Japonka, pro Američany Američanka, ona je jednou z nás, patří k nám a my k ní.

Je pravda, že se na své cestě jednou zastaví – a to je právě pod křížem. Tam, kde ostatní ztrácí odvahu a kde se druhým podlamují kolena, tam ona pevně stojí. To je statečnost. Statečnost není ani tak v útoku, ale ve vytrvalosti. Kněz, který hlásá víru přes všechno nepochopení a nedorozumění, je statečný. Stejně tak jako žena, která přes všechny těžkosti vydrží u svého muže, i když on má složitou povahu. To je statečnost, která je ve vytrvalosti.

A teď řeknu jednu moc důležitou věc, která pro nás z toho vyplývá – ten, kdo má rád Marii a přijal ji do svého života, tak ten vytrvá. To je prostě mariánský prvek. Kněz, který se modlí k Marii, vydrží v pokušeních, dva mladí lidé, když se berou – jestli se nechají vést Marií, vydrží v pokušeních. Neoddělí se, i když přijdou těžkosti. V pravoslavné církvi si novomanželé dávají o svatebním dnu tento dar: nevěsta dává ženichovi ikonu Marie, on jí zase ikonu Krista. Přítomnost Pána a Marie v jejich manželství a domě potom garantuje vytrvalost jejich společného života, ať se stane cokoliv.

To je Maria – prvek statečnosti a obrovské stability v životě křesťana. Ona stojí u Krista a za Kristem, neutíká z boje, ale zůstává. Proto ji tolik potřebujeme, abychom mohli kráčet ve svém životě dál a s ní a s její pomocí prošli všemi zkouškami a krizemi života. Ona je ta, která je pevná, statečná a proto stabilní. (podle J. M.)

Comments are closed.