Záhada obrazu

Když o Nejsvětější Trojici mluvili v prvních staletích církevní otcové, tak používali někdy velmi zvláštní a netradiční slovník. Oni říkali – Bůh je tanečník, ale nejenom tanečník, on je také tanec. Toto je něco, na co nejsme zase tak úplně zvyklí. Dokonce církevní otcové říkali, že v Bohu existuje tzv. kolový tanec. Ano – podle těchto otců Bůh Otec, syn i Duch svatý spolu tancují.

Udělejme ale nejdříve krátkou odbočku – v Bibli najdeme velice zvláštní příběh. Je to příběh o tom, jak Abraháma a Sáru navštíví tři muži. Abrahám jim jde naproti, požádá Sáru, aby poutníkům připravila občerstvení, oni pojedí, a před odchodem jim oznámí radostnou zprávu, že se těmto starým manželům narodí syn. Ten příběh dobře známe. Otázka je, kdo byli tito tři muži? Často tito muži byli považováni za anděly, později ale začalo převládat pojetí, že tito tři muži představují samotnou Nejsvětější Trojici.

A právě tímto příběhem a tímto pojetím se nechal inspirovat Andrej Rublev, který asi v roce 1411 namaloval jednu z nejkrásnějších ikon. Originál je stále vystaven v Treťjakovské galerii v Moskvě.
Na této ikoně převládají tři barvy. Zlatá barva patří Otci, on je ten prvotní pramen, on představuje tu absolutní plnost.
Modrá patří Ježíši – modrá, která představuje moře, celý svět, naši zemi, kde má člověk vládnout. Ježíš na obraze ukazuje dva prsty, a to proto, že v sobě spojuje ducha i hmotu, božství i lidství.
Zelená patří potom Duchu svatému, který představuje nekonečnou plodnost a úrodnost Ducha. On je plnost života a ten způsobuje, že všechno kvete a raší, on je ta božská fotosyntéza, on způsobuje růst, proto zelená barva.

Díky prastarému původnímu pojetí, že se jednalo o anděly, Rublev každé božské osobě namaloval andělská křídla. Každá osoba má zároveň v ruce tenkou berlu, jako symbol moci.
Všichni tři sedí u stolu, na kterém je mísa s jídlem, kterému žehná prostřední osoba, tedy Ježíš. Ale pozor – to není všechno. Něco zde ještě chybí. Na přední části stolu, trochu dole, se nachází malý obdélník. Většina lidí si ho ani nevšimne. Na tomto obdélníku byly objeveny zbytky lepidla. Co se zde nacházelo? Co bylo nalepeno na přední části stolu? Odborníci se domnívají, že na přední části stolu bylo přilepené zrcadlo. To je naprosto výjimečné pro ikony. To je něco neobvyklého, naprosto odvážného a zvláštního. Možná to byla poslední ozdoba, kterou Rublev na obraze vymyslel. Možná tam zrcadlo přidal někdo později, to už asi nezjistíme.
Ale – proč tam to zrcadlo bylo? Proč bylo přilepeno na přední části stolu? Jaký to mělo význam?

A teď se vracíme k původní myšlence církevních otců – že Bůh tančí svůj tanec. Existuje něco jako tanec Nejsvětější Trojice. A to čtvrté místo, to kde se nachází zrcadlo, to místo patří nám. Kdo se díval na tento obraz, viděl v zrcadle sám sebe. Tedy – v našem životě jde o to, abychom byli součástí tohoto Božího tance. Aby Nejsvětější Trojice tancovala spolu s námi, jinak náš život nemá smysl. My musíme být součástí tohoto Božího tance. Teprve když kolo bude uzavřeno námi, teprve potom prožijeme to pravé přátelství s Bohem. A každý člověk je zván k tomuto tanci. Nejsvětější Trojice není uzavřená do sebe, Bůh touží po tanci s námi. Toto je Boží záměr s člověkem. Teď jde o to, aby každý z nás byl ochoten zasednout ke stolu, aby každý z nás byl součástí tohoto Božího tance.

(Podle R. R.)

Comments are closed.