Zvěstování

Pokud jsme viděli některé filmy o životě Ježíše Krista, nebo filmy o životě Panny Marie, tak zde najdeme scény, které se dají velmi těžko zobrazit. Mezi takové scény patří právě okamžik zvěstování. Jak zachytit něco, co se vlastně zachytit nedá.

Jednodušší už to mají malíři. Malíř namaluje andělovi křídla, ale ve filmu anděl s křídly už vypadá trochu jinak. Maria na obraze může mít klidně barokní šaty a nikomu to nevadí. Ve filmu by to ale bylo nemístné. My se dnes podíváme, jak tuto scénu zvěstování zachytili právě někteří malíři, a proč namalovali právě to, co namalovali.

Nejdříve se podívejme na Marii. Na obrazech je Maria často velmi mladá. To je zcela v pořádku, protože víc než 15 let Maria neměla. Existují ale byzantské ikony, kde Maria je už dospělá žena. Autoři tím chtěli naznačit, že Maria byla dospělá duševně a duchovně, byla plná svobody.
Často malíři znázorňují Marii při práci, a sice jak šije. Tradice říká, že Maria šila chrámovou oponu. Samozřejmě, že ta chrámová opona se nemůže chápat doslova. Jde o symbolický význam. Víme, že chrámová opona oddělovala místo, kde přebýval Bůh. Kde byla schrána úmluvy. Sem mohl vstoupit pouze velekněz jednou za rok. Bylo to posvátné místo, kde v chrámě přebýval Bůh, a chrámová opona oddělovala toto místo. Ta opona je symbolem Kristova těla. O Velikonocích chrámová opona bude roztržena, tak jako bude zničeno Kristovo tělo.
Jiný motiv znázorňuje scénu zvěstování, jak archanděl najde Marii při modlitbě. Je ve světnici a je úplně sama. Vše je tajemné a skryté. Často ty nejdůležitější věci a inspirace se odehrávají během modlitby. Poměrně často je Maria na těchto obrazech na klekátku.
Na řeckých obrazech je Maria v situaci, kdy ji anděl překvapí u studny. Proč zrovna u studny? Samozřejmě, že v době starověku to byla úloha žen – chodit ke studni pro vodu. V Nazaretě je pravoslavný kostel, jehož součástí je studna. Podle tradice je to studna, kam chodila Maria pro vodu. Ale u těchto obrazů jde opět o symbolické vyjádření. Voda je zdroj života, žena je ta, kdo uchovává a předává život. Maria je ta, kdo má obnovit prvotní důstojnost ženy, kdo dá pít z pramene živé vody.

To je Maria. A co anděl? Poměrně často ho můžeme vidět před Boží matkou na kolenou. V té době probíhala v křesťanském světě diskuze, kdo je postavený výš – člověk nebo anděl? Jedni byli na straně člověka, druzí na straně andělů. Tyto diskuze jsou celkem podřadné. Jasné je, že Maria je vrcholem všeho stvoření, lidí i andělů. Ona, jak víme, je vyvýšena nad anděly.
Existuje ale i známá ikona zvěstování z Usťugu, kde anděl vystupuje v plné moci a síle. Myšlenka tohoto obrazu je asi tato – toto je klíčový okamžik lidských dějin. Začíná Boží spása, které se nedá odporovat.

Největší problém je potom znázornění Ducha svatého, který sestupuje na Marii. Někdy je to holubice, jindy malý paprsek.

Svatý Jan Damašský scénu zvěstování nazýval „svátkem kořene.“ Toto je zásadní okamžik, toto je kořen celého vesmíru. Proto italští malíři opustili uzavřený prostor zvěstování a scénu umístili do kvetoucí přírody. Díky souhlasu Marie je posvěcena i příroda, i celé stvoření. Proto je na obrazech alespoň malý kvítek a nějaký drobný živočich. Všechny tyto ikony a obrazy jsou výsledkem modliteb a meditací o tajemství vtělení. Jde zde o jedinečný čin Boží i lidský. A v neposlední řadě je Maria symbolem lidské duše, která přijímá Boží vnuknutí a Boží pokyny.

(podle T. Špidlíka)

Comments are closed.