Rok 1880 jest paměti hodným pro zdejší křepický chrám Páně. Tabernákl čili svatostánek na hlavním oltáři byl již tak chatrný a sešlý, že musel nutně nahrazen býti novým. Ale odkud vzíti náklad? Tehdejší duchovní správce vybídnul farníky, aby k zbudování nového svatostánku dle sil svých přispěli. Slovo jeho padlo na půdu dobrou. Za krátký čas přihlásili se dva dobrodincové, že věnují k účelu tomu 800 zl. - a sice Martin Nečas, domkař v Křepicích čís. 54 a jeho manželka Marianna dali 400 zl. a Jan Klobása, svobodný vyměnkář z Křepic, taktéž 400 zl. Za tyto peníze objednán byl tedy nový svatostánek a oprava hlavního oltáře. Skoro v též době přihlásil se ještě třetí dobrodinec – Vácslav Ovísek, vyměnkář v Křepicích čís. 74, který se uvolil dáti 600 zl. na zbudování dvou pobočních oltářů ke cti sv. Vácslava a sv. Ludmily, kterých dosud v chrámu Páně Křepickém nebylo. Práce ta odevzdána byla uměleckému závodu Bedřicha Pichlera ve Vídni, kterýž ji ku všeobecné spokojenosti provedl.
Tyto tři nové oltáře se sochou sv. Bartoloměje byly dne 18. července 1880 slavně od místního duchovního správce posvěceny. Na to sloužil mši svatou u hlavního oltáře důstojný p. Pospíšil, profesor theologie z Brna za asistence vlpp. Ignáta Janouška, faráře v Nosislavi, místního duchovního Josefa Kučery a Františka Mikšánka, kaplana ze Židlochovic. U pobočních oltářů obětovali zároveň mši svatou vlpp. P. Marian Zbrožek, benediktin z Rajhradu a P. Otto Brychta, minorita z Brna.
Téhož roku 1880 byla místa před pobočními oltáři nákladem 38 zl. vydlážděna. Taktéž dáno na opravu a zatření kostelních lavic 14 zl. a na opravu měchů u varhan 12 zl., dále koupena nová rocheta pro kněze za 5 zl. Všecko z jmění kostelního.

Z farní kroniky