Podzim 1965
Betlém – krajina – byl celý oprýskaný a zašlý. Dobrá malířka, slečna Anička Urbánková z čís. 12, celý Betlém osvěžila novými - olejovými barvami. Současně kostelník – elektrikář – zavedl do tohoto Betléma vnitřní slaboproudé osvětlení elektrické s malým transformátorem. Za Betlém místo dosavadních stromků bylo umístěno modré hvězdné nebe (modré sukno se zlatými hvězdičkami). Anděl nad svatostánkem (v době vánoční) byl namalován neuměle. Nejmenovaná řeholní sestra jej přemalovala způsobem uměleckým. Betlém neměl pevnou stabilitu, proto stolař zhotovil dvě jednoduché dřevěné kozy pod něj.
Na sv. Štěpána 26. 12. 1965 byly pro neděle a svátky přidány k dosavadním bohoslužbám v půl deváté ještě bohoslužby ráno v sedm hodin. Věřící lid si tak brzy ráno může splniti svou náboženskou povinnost a ještě si někam dále zajet. Za současných poměrů se tak více poslouží věřícímu lidu i v jiných ohledech. Bývalý duchovní správce, konsistorní rada P. Josef Hübner dostal pravomoc jednu z těchto mší svatých sloužit.
Ve škole stále nemáme katechismů, ani prvouk, ani jiných příruček. V kostele lid zpívá z prastarých zpěvníků a nové nelze sehnat.
Postupně při bohoslužbách zavádíme bohoslužbu slova v mateřském jazyce českém dle Konstituce o posvátné liturgii. Česky se modlíme stupňové modlitby, Kyrie, Gloria, epištolu, evangelium, přímluvy a Credo. S velkými obtížemi hledáme recitátora a lektora mezi laiky. Prozatím je to pro laiky „nepředstavitelné“, aby v kostele „konali kněžské funkce“.
V roce 1965 bylo dvojnásobné úmrtí ve farnosti než jiná léta. Celkem zemřelo 26 lidí, tj. 14 mužů, 12 žen, žádné dítě.
8. prosince 1965 skončil v Římě II. Vatikánský koncil, jenž je také nazýván pastorálním koncilem. Přinesl nové klima – ovzduší do Církve svaté.