1973
12. ledna vypukla v Boleradicích slintavka, o týden později i v Němčičkách. Po šest týdnů se nekonají veřejné bohoslužby, svatby a křty. Dle rozhodnutí okresního církevního tajemníka odloženy na dobu po karanténě. MNV v Křepicích povolil jednu svatbu za účasti 6 osob, další svatbu za účasti 10 osob. Sv. křest se uděloval v kruhu rodiny v soukromém domě.
24. 5. – 4. 6. karanténa kvůli slintavce v Rakvicích. Podmínky stejné, jen konec jiný. Všechna veřejná shromáždění byla povolena již v pátek 1. 6., jen bohoslužebná shromáždění byla povolena až v pondělí 4. 6. Průvod Božího Těla 24. 6. se na okrese Břeclav vůbec nekoná.
Aby byl kostel lépe větrán a zateplen , bylo zhotoveno a zazděno 6 nových dubových zdvojených oken. Cena 33 715 korun. Na krajích lavic pod deskou byly zhotoveny dřevěné přihrádky pro žalmové příručky. Horní deska lavic bude tak volná. Totéž v lavičkách na kůře. V zimní době vycházelo ze zdi do lavic velké a syrové chladno. Na boky lavic bylo připevněno obložení ze silných překližek, aby se dosáhlo tepelné isolace a nemuselo se obložení upevňovat do zdi.
Katolický farní úřad Nosislav i evangelický farní úřad Nosislav zapůjčili Křepicím – kostelu trubkové lešení pro vnitřní vytónování. Lešení bylo postaveno brigádnicky. Starou malbu ženy smývají vodou.
Hlavní římsa v kostele líčením a opravami byla zprohýbána a profily zalepeny. Před tónováním kostela byla úplně odborně obnovena. Práci provedl František Novotný, štukatér ze Šitbořic. Jako základního materiálu použil mramorové moučky (mletý vápenec) z Mikulova.
V předsíni kostela po levé straně byl zazděn výklenek, kam byla při zhotovení mramorového oltáře a dvou soch za Kalvárií přemístěna původní – nyní nadbytečná socha sv. Bartoloměje. Aby nebyla duplicita, tak socha byla dána do farní místnosti a na jejím místo dána kostelní vývěska.
Dle návrhu státní památkové péče vnitřek kostela vytónován ve dvou barvách – památková žlutá a bílá. Práci řídil a se spolupracovníky mistrně a brigádnicky provedl p. Vintrlík František z Křepic č. 121. Lešení brigádně postavili i rozebrali lešenáři Pírek Václav čp. 125 a Vala Jan čp. 59 se skupinou lešenářů. Akci organizoval kostelní hospodář Maška Václav.
Po vytónování kostela byly vráceny boční oltáře na své místo. Dřevo bylo již značně sešlé věkem a protože dle nového liturgického řádu už to vlastně nejsou oltáře, stolař zúžil oltářní desku a odstranil stupně před těmito oltáři. Do bočního „oltáře“ vedle křtitelnice byl už dříve přestěhován Boží hrob. Původně byl tento Boží hrob na místě, kde je nyní východ z kostela k farní místnosti.