Z historie křepické farnosti 6

V r. 1935 na faru v Křepicích nastoupil farář Jindřich Konečný. Při svém příchodu do Křepic byl slavnostně přivítán farníky (spolky obcí).
V roce 1936 byla v křepické farnosti primice zdejšího rodáka P. Václava Kosiny. Slavnost byla ale pokažena deštěm, který trval od rána až hluboko do noci po celou neděli.
Stejný rok byl velice úrodný na obilí i řepu, vinná réva se pokazila stálými dešti. Farníci z vděčnosti hojně přispívali kostelu. Byly zakoupeny kostelní lavice. Celkem 20 v obnosu 9 250 Kč. Pracoval je z modřínového dřeva stolař z Velké Bíteše. V podzimu byl zdejší kraj zaplaven spoustou myší, které kořínky ozimin podhlodaly tak, že v jaře 1937 po přestálých mrazích se ukázala pole osetá zvláště žitem téměř holá. Která se nezaorala, byla strašně zaplevelena. Vinná réva, která zde čím dále více se zde začíná pěstovati, slibovala velikou úrodu, ale neustále trvající deště způsobily, že hrozny začaly hníti. Zvláště druhy jemné a měkké. Po vylisování některé víno se zkazilo a které zůstalo, bylo méněcenné. Proti roku 1936 úroda obilí byla poloviční, což se také ukázalo a bylo vidět v soukromém životě: nedostatek peněz.
Život náboženský se projevoval hojnou účastí služeb Božích v neděle a svátky a častým přijímáním sv. svátostí. U sv. přijímání bylo přes 2 400 komunikantů.
V roce 1937 byla provedena malba kostela, protože malba z r. 1935 zplesnivěla. Zdá se, že pro zdejší kostel je strop nízký, návštěva kostela velká. Farář J. Konečný dal sice zhotovit čtyři větrání do oken, která napomáhají větrání kostela, ale to všechno nestačilo.
V roce 1938 byla v Křepicích generální visitace spojená s biřmováním. Dopadla dobře. Pan biskup byl spokojen jak s vnitřní výzdobou kostela, tak zkouškou dětí ve škole.
Den 30.září 1938 bylo katastrofální pro Československou republiku, která s dovolením našich věrných spojenců Anglie a Francie zbavena území obydleného většinou Němci.