Rok 1939 byl celkem úrodný jak v obilí, tak v ovoci. Zvláště meruněk a broskví se hojně urodilo, peckovitého ovoce také hojnost, ale víno pochybilo opětně. Začátkem zimy mrzlo na sucho, po Novém roce 1940 zima přituhla, země promrzla do hloubky a poněvadž spodek země z podzimu mokrý, mělo to hrozné následky pro ozimy: pšenice a žito na sto procent vymrzlo. Mnoho stromů zmrzlo a uschlo, rovněž réva a jetele úplně vymrzly. Sejí se pšenice jarky a nastává obava před nedostatkem chlebovin. Žně v roce 1940 byly deštivé. Nastal nedostatek chlebovin. Chléb se pekl většinou z mouky ječmenné, přidávala se také do chleba bramborová moučka. Ovoce v r. 1940 nebylo v našich zemích téměř žádné. Cizí jablka se tu prodávala. Peckovité ovoce rovněž se neurodilo – stromy v usychání pokračují. Rolníci musí vykrmovati vepřový dobytek pro veřejné zásobování, hovězí dobytek se musí odevzdávat a začíná ho být nedostatek, lidé ho nutně potřebují k tažbě.
Roku 1942 přišel do Křepic nový administrátor P. Teodor Spáčil. Narodil se v Horním Štěpánově u Jevíčka r. 1910 a na kněze byl ordinován r. 1936. Administratura jmenovaného byla vlastně vysvobozením z nebezpečí, v němž každý Čech a zvláště kněz žil. Těžko se kázalo vedle kasáren SS a s jejich asistencí. Zde se zapomene na mučivé popravné salvy. I zde však poměry válečné zasáhly. Kostelní hospodář Rouzek při předávání peněz si stěžuje, že jeho majetek je zabrán. Takových rodin je zde osm. Život je zde zakřiknut. Je nedostatek topiva. Ze školy i z fary se ztratilo téměř 6q uhlí, které si s sebou administrátor dovezl. Pátého ledna byla veliká větrná smršť, která s sebou přinesla jemný saharský písek, který tvořil jemnou, 1 cm silnou vrstvu na sněhu. Vrata od farního dvora se vyvrátila a toho někdo využil ke krádeži.
Rok 1943 byl rokem urputných zápasů na všech frontách. Také doma bylo cítit vzrůstající nervosu. Jsou objevovány sabotáže v zásobování. Z toho hrozné hrdelní tresty, jehož obětí se stal i mlynář v Šitbořicích. Obilí se musí vymýlat na 96%, mouka je velmi černá, chléb nechutný. Těžko se shání hostie. Roku 1944 se fronta posunuje z východu na západ. O rok později každý chystá nějaký úkryt pro své potřeby. Mnozí velmi důmyslný a praktický. Lid se hrne na bohoslužby, docíleno až 14 tisíc svatých přijímání. Přišel únor a nad Brnem už byla pravidelně letadla. Chvílemi bylo slyšet bombardování z Vídně. Také přes Křepice projížděly pravidelně veliké části maďarského a německého vojska. Zvláště dělostřelectva, které se pevně zakopalo za Němčicemi na Blučinském kopci, odkud mohlo ovládat široké okolí. Koncem března usadilo se už natrvalo vojsko v Křepicích.