V tento den setrvává církev v modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o Jeho umučení a smrti a také o Jeho sestoupení mezi mrtvé. Očekává v modlitbě a postu Jeho vzkříšení.
Večer po setmění se slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Od nejstarších dob je tato noc zasvěcena Pánu, aby podle evangelia byli věřící s hořícími lampami v rukou podobni těm, kteří očekávají Pána, až znovu přijde, aby je nalezl, jak bdí, a přivedl ke svému stolu.
Obřady začínají většinou venku před kostelem, lid se shromáždí u zapáleného ohně, který kněz požehná a do připravené velikonoční svíce - paškálu rydlem vyryje kříž a řecká písmena alfa a omega se slovy: „Kristus včera i dnes, začátek i konec, alfa i omega, Kristus je Pán všech věků, on vládne dějinám, jeho je království i moc i sláva po všechny věky věků. Amen.“ Poté může do paškálu zasadit pět kadidlových zrn na způsob kříže. Paškál je zapálen od nového ohně a se slovy „Světlo Kristovo“ je přenesen před kostel, kde si od něho zapalují své svíce i ostatní věřící, kteří poté jen za svitu svící přichází do ztemnělého kostela.
Po velikonočním chvalozpěvu - Exultet - začíná bohoslužba slova. Sedm čtení ze Starého zákona (případně alespoň tři) připomínají podivuhodné skutky, které činil Bůh svému lidu od počátku, tj. od stvoření světa. Po každém čtení následuje responsoriální žalm s chvílí tichého usebrání. Po posledním čtení ze Starého zákona se rozsvítí světla, rozeznívají se zvony i hudba a kněz začne zpívat chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu a následuje čtení epištoly, slavnostní zpěv Aleluja a evangelium.
Další částí Velikonoční vigilie je křestní bohoslužba. Zpívají se litanie, poté kněz posvětí vodu v křtitelnici a ponoří do ní paškál. Jsou-li ve farnosti katechumeni, je jim v tomto okamžiku udělena svátost křtu. Dále mše svatá pokračuje slavením eucharistie.
www.cirkev.cz