Proklos (latinsky Proklus) se narodil kolem roku 390 po Kristu v Konstantinopoli. Podle historických pramenů, které máme k dispozici, se už od mládí zajímal o rétoriku, kterou studoval u významných učitelů té doby. Zároveň byl žákem sv. Jana Zlatoústého, který měl velký vliv na Proklův život. Snad to byl právě svatý Jan, který Prokla vysvětil na kněze. Potom se mladý muž stává sekretářem arcibiskupa. Po nějaké době se Proklos stává arcibiskupem v Konstantinopoli, kde požehnaně působí. Světec byl známý svou laskavostí, ale také tím, že nekompromisně bránil pravdy víry, jako například titul Boží Matky – Theotokos – tedy Bohorodička. Tento titul popíral arcibiskup Nestor, jehož učení bylo později odsouzeno na koncilu v Efesu roku 331. Nestor byl potom sesazen ze svého úřadu. Proklos se také zasloužil o to, že ostatky sv. Jana Zlatoústého byly v roce 438 přeneseny do Konstantinopole. Tím byl zároveň svatý Jan rehabilitován, protože zemřel ve vyhnanství. Legenda praví, že když v roce 446 ničilo zemětřesení oblast kolem Konstantinopole, přišel Proklos s modlitbou, která se nazývá Trisagion (Trishagion – třikrát svatý): Svatý Bože, svatý silný, svatý nesmrtelný, smiluj se nad námi. Tato modlitba je v katolické církvi součástí velkopáteční liturgie. Proklos zemřel roku 446 a svátek má 24. října. Zachovalo se několik jeho dopisů i kázání.