Narodil se roku 1520 chudým rodičům ve Španělsku. Jméno Salvátor bychom mohli přeložit jako „spasitel, či vykupitel.“ Horta zase jako „zahrada.“ Vyučil se ševcem, a když mu bylo asi 14 let, tak osiřel. Poté vstoupil do kláštera františkánů v Barceloně, kde žil jako řeholní bratr v pověsti svatosti, a především jako někdo, kdo měl dar uzdravování. Proto ho mnozí lidé vyhledávali a hledali u něho pomoc. Odhaduje se, že týdně ho navštívilo asi 2000 nemocných. Proto ho často stěhovali z kláštera do kláštera, a také se o něho zajímala inkvizice. Nikdy přitom nezapomněl vzývat jméno Boží Matky a dovolávat se její přímluvy. Jednou uzdravil muže, který byl od narození němý, a to v přítomnosti více než dvou tisíc lidí shromážděných na klášterním pahorku, kteří všichni pod přísahou dosvědčili tuto událost. Stalo se to takto: Světec řekl němému muži, aby se pomodlil „Zdrávas Maria.“ Když však postižený muž nemohl ani po opakovaných příkazech vyslovit ani slovo, svatý vložil muži prsty do úst, dotkl se jeho jazyka a řekl: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého řekněte: Zdrávas Maria!“ A muž ihned jasným a pevným hlasem řekl: „Zdrávas Maria!“ Potom dokončil modlitbu spolu se Salvátorem a po zbytek života už mluvil bez jakýchkoliv problémů. Salvátor zemřel 18. března 1567 na Sardinii, kde vykonával v klášteře službu kuchaře. Brzy po jeho smrti se na jeho hrobě začaly dít další zázraky. Když 12 let po jeho smrti bylo tělo exhumováno, tak bylo neporušené. Svatořečen byl v roce 1938. Svátek má 18. března.