Do nebe jde dominikán, františkán a jezuita. Dominikán zaklepe na nebeskou bránu. Svatý Petr otevře a omlouvá se: "Promiň bratře, chvíli počkej, za okamžik k nám přijde Svatý otec. Měj chvilku strpení!" Přichází františkán. Dominikán mu vyloží, co se mu stalo, on ale přesto zaklepe. Svatý Petr otevře a říká: "Promiň bratře, teď chvilku počkej, každou chvíli by k nám měl přijít Svatý otec." K nebeské bráně dorazí jezuita. Řeholníci mu vysvětlují, co se jim přihodilo. Jezuita se trochu zamyslí, sbalí františkána a dominikána do kufru a zaklepe na bránu. Svatý Petr už trochu nervózní otevírá a chce se zase omluvit, ale jezuita ho předběhne: "Zavazadla Svatého otce!"
Pan Novák přijde do nebe a svatý Petr se ho ptá: "Pane Novák, vzpomínáte si, jaká byla poslední věta, kterou jste slyšel na zemi?" "Ano, vzpomínám si velmi dobře, protože to byla slova mé ženy," odpoví pan Novák. "A co vám říkala?" je zvědavý svatý Petr. Řekla mi: "Když mě pustíš k volantu, tak budeš úplný anděl."
Pan Ferrari přijde do nebe a svatý Petr ho vítá: "Tak vás tady vítáme, pane Ferrari, tady máte klíče od fiatu uno. Tímto autem budete jezdit po nebeské dálnici." Pan Ferrari se brání: "Svatý Petře, víš kdo já jsem? Naše rodina vyráběla ty nejlepší a nejrychlejší auta, a ty mi dáš klíče od fiatu!" "Pane Ferrari, nezlobte se, ale u nás všichni jezdí fiatem uno." "Když je to tak, tak to je je jiná," řekne pan Ferrari a rozjede se po dálnici. Kolem skutečně jezdí samé fiaty. Ale co to? Najednou kolem pana Ferrariho profrčí alfa romeo. Pan Ferrari nevěří vlastním očím. Stačí si ještě zapamatovat značku, na nejbližším přivaděči to otočí a jede si stěžovat Petrovi. "Petře, tys mi řekl, že v nebi jezdí samé fiaty, ale kolem mě projelo alfa romeo!" "A nezapamatoval jste si značku?" ptá se Petr. "Ano, auto mělo značku NA." "NA, NA..." opakuje si Petr pod vousy. "No, tak to je jasné, NA to je Nazaret. Tak to byl Syn našeho Starýho!"
Matka Tereza přijde do nebe a už se těší, že se po životě plném odříkání bude mít konečně dobře. Ovšem jaké bylo její překvapení, když na snídani dostala obyčejnou sušenku. "Oběd už ale bude určitě stát za to!" těší se Matka Tereza. Ale co to? Na oběd dostala opět jednu sušenku. "To je divné, asi to nejlepší nechávají na večeři!" říká si Matka Tereza. Ale i k večeři dostane sušenku. To už nevydrží a jde za svatým Petrem: "Svatý Petře, já jsem se tak těšila do nebe! Všude se mluví o tom, jak je to tady hezké, ale vy mi tady dáte k jídlu obyčejnou sušenku!" Na to povídá svatý Petr: "Matko Terezo, musíte přece uznat, že nemá cenu, abychom tady vařili pro jednoho člověka!"
Zemře terorista a zatluče na nebeskou bránu. Svatý Petr otevře, podívá se na něho a povídá: "Ty jsi terorista, nezlob se, ale tebe do nebe nemůžu pustit." "Já tam také nechci, ale vy tady máte pět minut na to, abyste to tu vyklidili!"
Manželé Vomáčkovi přijdou do nebe. Oba se dívají kolem sebe a žasnou a žasnou. To, co vidí, to ještě nikdy neviděli. Kolem nich je nepředstavitelná krása. Manžel se vyčítavě podívá na svoji ženu a povídá: "Vidíš, kdybys pořád neotravovala s tou svou zdravou výživou, tak jsme tu mohli být už minimálně dvacet let!"
Zbožný žid se modlí a stěžuje si Hospodinu: "Bože, představ si, co se stalo. Můj syn se stal křesťanem!" A z nebe se najednou ozval hlas: "To mi povídej, můj taky!"
Pan Vopršálek přichází do nebe. Svatý Petr otevře nebeskou bránu a povídá: "Tak pojďte dál, pane Vopršálek - hned se podíváme, kam patříte." A Petr otvírá Knihu života. Listuje a listuje a komentuje zápisy v této knize: "Tady čtu, že jste byl pravdomluvný, že jste pomáhal lidem...ale co to? Co tady ty krádeže a další nepoctivosti?" A Petr vraští své čelo a s panem Vopršálkem to vůbec nevypadá dobře. Pan Vopršálek se ale podívá Petrovi do očí a potom třikrát zakokrhá: "Kykyryký, kykyryký, kykyryký!" Svatý Petr okřikne pana Vopršálka, rychle ho zarazí a řekne: "Přestaňte rejpat a pojďte dál. Jste přijat!"