1943
Místní farář zakoupil pro – celý rok prázdný a tedy zastřený – oltář „Božího hrobu“ sochu „Piety“, kterou slavnostně posvětil na I. neděli adventní a před níž hojně věřících čerpá útěch v bolu, jejž působí nynější válka. Myšlenka se tedy neminula cíle. V téže době koupila pro tento oltář zdejší farnice Božena Kubíčková antipendium a sochu sv. Judy Tadeáše pro zdejší kostel.
1945
V dubnu za druhé světové války byla střecha zdejšího kostela střelbou značně poškozena, její oprava s nově pořízenými okapovými rourami stála 83 000 Kčs.
Větší škodu však utrpěl kostel při vyhození říčního mostu. Tlakem vzduchu byla vyražena všechna malovaná okna na straně epištulní a při výbuchu nejtěžší v Uherčicích shozené pumy u sokolovny krásná malovaná okenní růžice na kůru a dvojité okno na půdě s „katolického domu“ stojícího u zmíněného mostu bylo tlakem vzduchu smeteno půl střechy a troskami mostu latě a krovy zpřeráženy – zdivo vykazovalo trhliny – okna s rámovím směřující k silnici a dvéře vyraženy. Vnitřní zařízení kulisy, židle et et.. poškozeno nebo zničeno ubytovanými vojíny, vyhořelo 12 domů a 8 stodol. A fara – kterou farář neopustil – byla po dobu téměř 3 neděl obsažena vojskem, jemuž bylo všechno až do vyčerpání k dispozici: palivo – seno – náčiní – poživatiny et et...
„Od moru, hladu a války – vysvoboď nás Pane!“
1946
Zdejší industr. Učitelka v.v. Marie Hamáková darovala zdejšímu kostelu vlastnoručně vyšívané antipendium s nápisem „Pokání – pokání – pokání!“ pro májové pobožnosti před sochou P. M. Lurdské.