Mnozí reagují podrážděně na Ježíšův požadavek odpustit tomu, kdo nás zranil. Petr si myslel, jak bude velkorysý, když odpustí sedmkrát. Přesto Ježíš požaduje odpuštění bez hranic. (Mt 18, 22)
Proč nám odpuštění připadá tak těžké? Často odpuštění špatně chápeme. Myslíme si, že se jedná o akt slabosti. Ve skutečnosti je odpuštění činem síly a osvobození. Kdo nemůže odpustit, je připoutaný k tomu, kdo ho zranil. Nechá se jím určovat. Existuje pět kroků, které musíme projít, abychom dosáhli odpuštění a usmíření.
Připustit bolest
První krok spočívá v tom, že připustíme bolest. Nemusíme okamžitě omlouvat toho, kdo nás zranil: „Jistě to tak nemyslel. Snad nemohl jinak.“ On mi ublížil a to bolí.
Připustit hněv
Druhým krokem je připustit hněv. Hněv je síla, kterou ve mně vyvolal ten, kdo mě zranil. Hněv vytvoří zdravou distanci. Pokud ale nůž stále ještě vězí v mé ráně, nemohu odpustit. To by potom odpuštění bylo sebezraňováním. Musím nejdříve vyjmout nůž, aby se rána mohla uzdravit.
Dívat se objektivně
Při třetím kroku se snažím podívat se objektivně na to, co se stalo. Snažím se porozumět tomu, proč mě druhý zranil a proč mě to tak hluboce zasáhlo. Když porozumím sobě i druhému, mohu snáze odpuštění dosáhnout.
Osvobodit se skrze odpuštění
Teprve na čtvrtém místě přichází vlastní akt odpuštění. V odpuštění se osvobozuji od napoutání se na druhého. Mnozí nejsou zdraví, protože neodpouštějí. Jiní zase nemohou zemřít v pokoji, protože neodpustili.
Odpuštění je terapeutickým činem. Dělá mi dobře. Osvobozuje mě od negativných vlivů těch, kteří mě zranili. Už o nich nepřemýšlím. Nemusím druhým padat kolem krku. Přesto jsem odpustil.
Proměnit v perly
Pátý krok je uměním proměnit rány v perly. Pátý krok ukazuje, že ve zraněních je i šance. Rány jsou místem, kde zakouším Boha novým způsobem.
Cvičení – usmíření s bratrem a sestrou
• Pět kroků k usmíření se nedá vždy cvičit ve správném pořadí. Ale snaž se do zranění, která tě stále bolí, zapojit vědomě po pořádku všech pět kroků.
• Každému kroku nech čas. Snad necítíš žádnou bolest ani hněv. Nemusíš se nutit do pocitů. Naslouchej sám sobě, jestli se v tobě tyto pocity vynořují. Čím víc cítíš sám sebe, o tom méně mají nad tebou druzí moc.
(Volně přeloženo z němčiny)