Rozhovor mezi velitelem a vojínem: Velitel: "Věříte v posmrtný život?" Vojín: "V posmrtný život nevěřím." Velitel: "Tak budete muset, protože váš dědeček, kterému jste byl předevčírem na pohřbu, vás přišel navštívit a čeká na vás před bránou!"
Khon na smrtelné posteli nařídil, aby mu poslali pro kněze. Ten se samozřejmě divil a myslel si, že se Khon na poslední chvíli rozhodl dát na pravou víru. A tak rychle pospíchal k umírajícímu. Ten mu dlouze diktoval testament, ale o nějakém přestupování na víru nepadlo ani slovo. Kněz začal být hodně netrpělivý a nakonec mu to nedalo a zeptal se: „Ale pročpak jste si, pane Khon, nezavolal vašeho rabína?” Khon slabým hlasem odpověděl: „Oni se snad zbláznili, ne? Při mé nakažlivé chorobě!”
Ptá se malý dinosaurus: "Mami, můžu se taky dostat po smrti do nebe?" "Ne, ty se nanejvýš můžeš dostat do muzea."
"Mami, je pravda, že se po smrti proměníme v prach?" "Ano, Pepíčku, to je pravda." "Tak to za naší skříní už muselo zemřít hodně lidí!"
Pan Vopršálek umírá. Proto za ním přichází kněz, aby mu udělil svátosti. Farář nejdříve vyzývá pana Vopršálka: "Nejdříve vyznejte svoji víru v Ježíše a zřekněte se zla!" Pan Vopršálek ale mlčí. Kněz znovu naléhá: "No tak, už zde dlouho nebudete. Je třeba dobře se připravit na setkání s Bohem. Proč se tedy nechcete zřeknout zla?" A starý muž mu povídá: "Když já nevím, kam se po smrti dostanu, tak si to nechci s nikým rozházet!"
Jeden anarchista ve Spojených státech byl odsouzen k trestu smrti. Proto ho přišel navštívit kněz, aby mu poskytl duchovní útěchu a vedl muže k obrácení a pokání. Anarchista se ale zatvrdil už vůči všemu, a nakonec odbyl i kněze: "Nevím, proč bych se měl s váma bavit, když za chvíli budu mluvit přímo s vaším šéfem!"
Na nástěnce u kostela se objevil plakát s pozvánkou na přednášku o posmrtném životě, která se měla konat v sousedním městě: "Co bude po smrti? Kde se nacházejí naši zemřelí? Autobusové spojení zajištěno."
Muž leží na smrtelné posteli, obrátí se k ženě a povídá: „Mařko, já umírám. Můžu?“
Smrtka zaklepe na dveře: „Dobrý den, odčítání lidu!“
Kdo má nejlepší zaměstnání? Přece papež. Má jenom jednoho šéfa a uvidí se s ním až po smrti!
Pan farář byl ve farnosti oblíbeným kazatelem. Jednou, opět poté, co kněz pronesl krásné kázání, za ním přišel jeden nadšený farník a povídá: "Otče, kdy už konečně vydáte svoje kázání knižně?" Pokorný kněz odpověděl: "Já nestojím o žádnou slávu. Stačí, když kázání vyjdou posmrtně." "Kéž bychom se jich dočkali co nejdříve!" zvolal nadšený obdivovatel.
Mladý muž byl na tržišti v Bagdádu, když si všiml jedné ženy, která na něho vrhá výhružné pohledy. Hned poznal, že to je Smrt. Vyděšený utíkal ke svému pánovi a prosil ho o koně, aby rychle mohl ujet z Bagdádu do Somary. Pán mu tedy půjčil koně a mladý muž pádil do Somary. Pán se pak vypravil na tržnici, kde také potkal Smrt, a proto se jí zeptal, proč tak vystrašila jeho služebníka. "Já jsem ho nestrašila," odpověděla Smrt. "Jenom jsem se divila, že ho vidím v Bagdádu, když s ním mám dnes večer schůzku v Somaře."