Pan děkan jde na vizitaci do Kotěhůlek. Kostel je zavřený, kněz nikde. Děkan jde na hřbitov, kde potká jednu starou ženu. Děkan se jí ptá, proč je kostel zavřený. Žena odpovídá: "Kvůli úmrtí." Vyděšený děkan se ptá: "Cože, pan farář zemřel?" "Ten ne, ale poslední účastník bohoslužeb."
Zástupce jisté firmy vstoupí do farní kanceláře, aby nabídl levně služby firmy. Farářova sekretářka mu na to povídá: "Dnes raději za farářem nechoďte, dnes má špatnou náladu." Zástupce firmy se tedy ptá: "A kdy má pan farář dobrou náladu?" "To nevím," odpovídá sekretářka, "já jsem zde teprve jeden rok."
Po nedělní mši svaté říká jeden farník druhému: "Náš farář je už jako Bůh. V neděli je nepochopitelný a během týdne neviditelný."
Do děkanátu přišel nový technický pracovník. Při prvním setkání s děkanem se děkan ptá: "Jste ženatý?" "Ne", odpoví nováček, "ale i přesto udělám všechno, co se mi řekne."
Farnost v Dolní Horní má nového kněze. Je to milý člověk, ale kázání jsou nesnesitelná. Než vysloví kněz jedno jediné slovo, strašně dlouho to trvá, pro všechny je to utrpení. Přesto ale o jedné neděli pozorují všichni změnu. Kněz mluví, jako když teče vodopád, slovo za slovem, prostě neuvěřitelná změna. Hned po mši ho kostelník i další farníci chválí. "To není moje zásluha," povídá kněz, "dnes ráno jsem si omylem místo svého vzal chrup farní hospodyně."
Na konci ohlášek kněz hlásí: "Společenství mládeže si připravilo na pátek v 19.00 Shakespearova Hamleta. Všichni jste zváni, abyste byli svědky této tragédie."
Při dětské bohoslužbě probírá pan farář s dětmi první hřích. "Jaký hřích Adam spáchal?" Sonička odpovídá: "Prosím, Adam snědl zakázané jablko." "A jak ho Pán Bůh potrestal?" "Prosím, musel si vzít Evu za ženu!"
Všichni farníci čekají po mši na svatoblažejské požehnání, jenom Franta ne. Prochází se vzadu po kostele a požehnání ho nezajímá. "Proč si také nejdeš pro Svatoblažejské požehnání?" ptá se ho jedna farnice. Franta jenom odsekne: "Žádné svatoblažejské požehnání nepotřebuji, od devíti let už nemám mandle."
Po koncertě vážné hudby, který byl uspořádán na počest pana faráře, který slavil životní jubileum, si kněz vezme slovo, aby poděkoval. Pan farář ale není dobrým znalcem vážné hudby a tak poděkování začíná těmito slovy: "Německo dalo světu mnoho vynikajících skladatelů, vzpomenu alespoň tři z nich - Johana, Sebastiana a Bacha..."