Ohláška na den nejsvětější Trojice Boží.
Ve čtvrtek tohoto týdne připadá nám slavnost Božího Těla, kde se vede slavný průvod s nejsvětější Svátostí oltářní, čímž církev svatá nejen učení Boží o přítomnosti Krista Pána ve svátosti oltářní veřejně a slavně vyzná, nýbrž i tu povinnou poctu mu ukládá, kterouž jedna částka lidí jemu ve svátosti oltářní vzdávati se zpěčuje. Za oněch zlatých časů, když svátosti oltářní po veškerém světě křesťanském povinovaná čest se prokazovala, když kacířové se ještě neopovážili v tomto tajemství všech tajemství hloubati, nebylo nižádné slavnosti obzvláštní k uctění nejsvětějšího Těla Božího zapotřebí. Svatá mešní oběť byla každodenní slavností těla a krve Páně. Když však za pozdějších časů někteří opovážlivci nejsvětější svátost oltářní za pouhé toliko znamení nestůdně prohlašovati začali, tedy ovšem radno bylo, skrze obzvláštní důstojnou slavnost Tělo Boží velebiti a těm zapíračům přítomnosti pravého Krista v předůstojné Svátosti ukázati, že nad nimi církev vítězství dosáhla. A protož tak svatá církev Boží v tento den všecko vynakládá, by svou víru, svou radost a věrnost patrně vyjevila. Ozdoba oltářů, slavné a radostné zpěvy, vítězoslavný průvod neb procesí, světla, květiny a věnce, muzika a střelba, všecko musí pomáhati okrášlit tuto slavnost a povzbuzovat a vzdělávat věřících k pobožnosti. Jak mocně zaujímá i srdce těch, kteří ačkoliv jiného náboženství tolik bez předsudků na tuto slavnost se dívají! Jest jim zajisté, jakoby nyní teprve porozuměli tomu slova svatého Evangelia: „A Slovo tělem učiněno jest a přebývalo mezi námi.“
Mše svaté se budou v tomto týdni následující sloužit:
Zejtra za Jozefa Fraittera a jeho rodiče. V outery za kněze Matěje Boučka. Ve středu za Jana Čekra. Ve čtvrtek za živé a zemřelé farníky zdejší. V pátek za jistou živou osobu. V sobotu ke cti a chvále P. Marie za Jana Montrochiera a Voršilu jeho manželku.
Dnes na odpoledne budou se vybírati zpovědní cedulky.