"Jaké hříchy jsem udělal - každou neděli jdu do kostela, chodím brzy spát, včas chodím do práce, každý den čtu Bibli." "Ano, ano, dobře, dobře, můj synu, to se ale bohužel změní, až se dostaneš na svobodu," přeruší ho vězeňský kaplan.
Při dětské bohoslužbě probírá pan farář s dětmi první hřích. "Jaký hřích Adam spáchal?" Sonička odpovídá: "Prosím, Adam snědl zakázané jablko." "A jak ho Pán Bůh potrestal?" "Prosím, musel si vzít Evu za ženu!"
Alkoholik se zpovídá: "Pil jsem a na víc hříchů si nepamatuji."
Přijde žena ke zpovědi a začíná se vyznávat ze svých hříchů: "Otče, vždycky když se ráno probudím, tak se dívám do zrcadla a říkám si, jak jsem krásná. Je to hřích?" Kněz se podívá na ženu a potom řekne: "Můžete být klidná, to není hřích. To je omyl!"
Přijde horlivý katolík do nebe a vítá ho svatý Petr. Tu se onen katolík podívá na zeď a vidí samé nástěnné hodiny a ptá se: "Petře, proč tu máte tolik hodin?" Petr ihned odpoví: "To nejsou hodiny, ale hříchoměry. Vždy když někdo spáchá hřích, ručička se o kousek pootočí." Katolík se podívá pozorněji a vidí pod každým hříchoměrem název církve: apoštolská, bratrská, evangelická, pravoslavná... Každý hříchoměr poslušně cvaká, každý ve svém tempu, ale Církev římskokatolickou nikde nevidí. Zeptá se tedy: "Petře, a kde je Církev římskokatolická?" Petr zapřemýšlí a povídá: „Její hříchoměr jsme postavili na stůl místo větráku..."
Po mši chválí paní Vomáčková pana faráře: "Otče, dnes jste měl výborné kázání o hříchu. Všechno, co jste říkal, se přesně hodí na mého manžela!"
Jedna žena se zpovídá: "Otče, včera večer jsem zhřešila - smrtelně jsem se pohádala s manželem!" "To ale ještě nemusí být těžký hřích." "Opravdu ne? A co mám tedy udělat s jeho tělem?"
Pan farář vypráví dětem v náboženství příběh o Josefovi egyptském. Když skončí své vyprávění, tak se ptá: "Děti a jakého hříchu se dopustili bratři, když prodali svého bratra Josefa za dvacet stříbrných?" Chvíli je ticho a potom se přihlásí Pepíček: "Prosím, že ho prodali tak levně!"
Bohatý podnikatel si na smrtelné posteli k sobě pozval kněze a ptá se: "Pane faráři, když vám v poslední vůli odkážu milion korun, mohu být spasen?" Kněz se dal do vysvětlování: "Ke spáse je třeba mít víru, litovat všech svých hříchů, vyzpovídat se...ale myslím, že s tou poslední vůlí by to také určitě stálo za zkoušku."
Kněz navštíví v nemocnici pana Nováka, který umírá a nabízí mu svátost smíření. Osmdesátiletý dědeček se ale brání, že nemá žádné hříchy. "Vy nemáte žádné hříchy?" ptá se překvapený kněz. "Ne, skutečně nemám žádné hříchy." "Opravdu ne?" ptá se opět nevěřícně kněz. Pan Novák chvíli zapřemýšlí a nakonec povídá: "Přece jenom mi vrtá hlavou jedna taková událost. Když mi bylo dvacet, tak jsem chodil s jednou dívkou. Můj kamarád to nesl velmi nelibě. A tak jednou, když jsme byli spolu na loďce na jezeře, tak jsem do něj strčil a on spadl do vody. No a protože jsem ho od té doby už nikdy nespatřil, tak si často kladu otázku, jestli se mu něco nestalo!"