Pan farář přistupuje na začátku bohoslužby k mikrofonu a zdá se mu, že nefunguje. Proto opatrně na mikrofon klepe a přitom říká: "Zdá se, že s mikrofonem není něco v pořádku." A shromáždění odpoví, jak je vždy zvyklé na začátku mše: "I s tebou."
Kněz v jedné vesnické farnosti dostal nové místo vězeňského kaplana. Když se potom loučí se svými farníky, tak zaraženým farníkům káže na Boží slovo z evangelia svatého Jana: "Jdu, abych vám připravil místo."
Katolický kněz potká rabína a povídá: "Ty, rabíne, dnes jsem měl sen, kdy jsem se octil v židovském nebi. Všude plno lidí, všude byl cítit česnek, samý smrad a zápach, samý křik a rámus - prostě nedalo se to vydržet." Rabín mu na to povídá: "Také jsem měl sen. Ocitl jsem se v katolickém nebi. Všude kolem jsem viděl plno krásy, všude ticho a božský klid, cítil jsem nebeskou vůni - ale nebyli zde žádní lidé."
Víte, proč katolický kněz nemůže nikdy dohonit kočku, se kterou se honí kolem oltáře? No přece, protože kočka nepokleká před svatostánkem!
Kněz oddává muže a ženu, kteří jsou zaměstnáni v jednom slavném cirkusu. Oba mají velmi nebezpečné povolání, protože létají na visuté hrazdě. Během kázání kněz říká: "Ať dobrý Bůh drží nad vámi svoji ochrannou ruku!" V té chvíli ho ale ženich přeruší a povídá: "Pod námi, pane faráři, pod námi!"
Zemřel pan Vomáčka a rodina přichází na faru domluvit pohřeb. Kněz vyslechne přání rodiny a povídá: "Nepamatuji si, že bych ale vašeho tatínka někdy viděl v kostele." "Tatínek ale chodil pravidelně," nedá se odradit dcera, "on nevynechal ani jednu půlnoční!"
Děda přijde ke zpovědi a přiznává se: “Pane faráři, zhřešil jsem. Přes válku jsem schovával na půdě jednoho Žida.“ “Ale, synu, to není hřích, pomoci člověku, ať už je jakékoliv víry.“ “Pane faráři, ale já jsem od něho žádal za každý den 20 korun.“ “Nóó... to už tak pěkné nebylo, ale to není velký hřích.“ “To se mi ulevilo, pane faráři. A neměl bych mu už říct, že válka skončila?“
Pan farář přijde utěšovat Frantu, kterému zemřela žena a najde ho s flaškou rumu v ruce. "Synu, to je tvá jediná útěcha?" ptá se kněz. "Ale kdepak otče, ve sklepě mám ještě dvě bedny!"
Pan Vopršálek potřebuje nutně mluvit s panem farářem. Zazvoní na faře, ale farní hospodyně mu řekne, že se koupe. Pan Vopršálek přišel druhý den, třetí, čtvrtý, pátý, přišel za čtrnáct dní a vždy slyšel tu stejnou odpověď. Jednoho dne už to nevydržel a povídá hospodyni: "Vždycky mi řeknete, že se pan farář koupe. Jak je to možné? Vždyť sem chodím už čtrnáct dní!" "To je jednoduché," odpoví hospodyně, "pan farář je v lázních."
Jeden kněz musel vyhledat pomoc psychiatra. Psychiatr se ptá: "A pane faráři, mluvíte ze spaní?" "Ne," odpovídá kněz, "já mluvím naopak tehdy, když druzí spí!"