Svatodušní svátky (neboli Letnice) patří k jedněm z nejvýznamnějších církevních svátků, hned vedle Velikonoc a Vánoc. Název Letnice pochází ze staročeštiny a označuje letní svátky, i když do tohoto ročního období nepřipadají.
Stejně jako Velikonoce mají i svatodušní svátky pohyblivé datum. Slavíme je vždy padesát dní po Zmrtvýchvstání Páně. Letos tento den připadá na 27.května. Jako mají Velikonoce v židovském náboženství paralelu ve svátku pesah (nebo pascha), kdy si Židé připomínají vysvobození z egyptského otroctví, tak i Letnice mají v židovství svou paralelu. Padesát dní po opuštění Egypta dostává Mojžíš na hoře Sinaj desky s Desaterem Božích přikázání. Tento židovský svátek se označuje jako šavuót.
Letnice jsou svátkem, kdy si připomínáme seslání Ducha Svatého. Už Pán Ježíš dává apoštolům příslib Ducha Svatého. Jan 16,7: „Říkám vám však pravdu - prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.“ O uskutečnění tohoto příslibu se pak můžeme dočíst ve Skutcích apoštolů ve druhé kapitole, kdy Duch Svatý vstupuje na apoštoly v podobě ohnivých jazyků. Jeho působení na apoštoly pak můžeme vidět v celém zbytku této knihy. Ve Skutcích se dočítáme o tom jak apoštolové ztratili předchozí bázeň a začali neohroženě hlásat Krista. Co se s nimi stalo? Začal v nich působit Duch svatý a dostalo se jim jeho darů. Dnes církev vypočítává základních sedm darů Ducha svatého. Jsou to: dar moudrosti, rozumu, rady, síly, umění, zbožnosti a bázně Boží. Vedle těchto sedmi darů se ještě uvádí tzv. dvanáct plodů Ducha Svatého. Sem patří láska, radost, pokoj, trpělivost, shovívavost, vlídnost, dobrota, mírnost, věrnost, tichost, zdrženlivost a čistota.
Liturgická barva pro Boží Hod svatodušní je červená. Vychází z toho, že Duch Svatý sestoupil na apoštoly v podobě ohnivých jazyků. Tento symbolický obraz (oheň) odpovídá tradičním starozákonním představám Boha. Bůh se ve Starém zákoně představuje v hořícím keři, jako ohnivý sloup atd.
Svatodušními svátky končí doba velikonoční a začíná liturgické mezidobí. V některých zemích je pondělí po těchto svátcích označováno jako svatodušní a je volno. Tímto je zdůrazněn význam tohoto svátku (pondělí velikonoční je také volným dnem).
V našich farnostech oslavíme Boží Hod svatodušní nedělní mší svatou v obvyklých časech.