Pacient v nemocnici blouzní: „Odejdi, strašidlo!“ – „Vidíte, paní Vomáčková,“ raduje se lékař, „manželovi už je lépe, už vás poznává!“
Americký farmář uléhá se svou ženou ke spánku, když v tom se objeví tornádo, nazvedne celý dům i jejich postel a přenese o několik desítek metrů dál. Žena křičí a muž ji uklidňuje: "Neboj se, všechno je v pořádku, hlavně že se nám nic nestalo!" Žena na to povídá: "Já křičím radostí! Miláčku - to je poprvé po dvaceti letech, co jsme společně někam vyrazili!"
V hodině náboženství probírá pan farář s dětmi svátosti. Když přijde řeč na svátost manželství, ptá se kněz dětí: "Děti, dříve než si budeme vyprávět o této svátosti, tak by mě zajímalo, jestli víte, co o této svátosti řekl Ježíš. Víte někdo, co o manželství řekl Ježíš?" Chvíli je ve třídě ticho a potom se přihlásí Pepíček. Kněz má radost, že se někdo přihlásil, vyvolá Pepíčka a ten povídá: "Co Ježíš řekl o manželství, to vím. On řekl - Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!"
Po důkladné prohlídce oznámil gynekolog jedné ženě radostnou zprávu, že čeká dítě. Potom jí řekl: "Tak, milá paní, až se dnes vrátí váš manžel domů..." "Nejsem vdaná," přeruší ho pacientka. "Tak tedy řekněte svému příteli, že..." "Nemám a nikdy jsem neměla žádného přítele..." Na to se lékař zamyslel, poodešel k oknu a dlouho se mlčky díval ven na oblohu. "Pane doktore, proč vyhlížíte tak dlouho z okna?" neudržela pacientka svoji zvědavost. "Protože naposledy, když se stalo něco podobného, tak vyšla hvězda na východě..."
Pan Vomáčka a pan Vopršálek pochází každý z jiné farnosti a tak není řeč o ničem jiném, než o jejich panu faráři. Pan Vomáčka povídá: "Když Bůh splní nějaký požadavek našeho kněze, tak se radujeme, že se stal zázrak." Pan Vopršálek na to povídá: "Pro nás je zase zázrak, když náš pan farář splní nějaký Boží požadavek."
Byl jeden holič, který se rozhodl hovořit se zákazníky o své víře. Jakmile se druhý den ráno rozbřesklo, vyskočil s postele a dal si závazek: "Dnes budu svědčit prvnímu člověku, který projde mými dveřmi." Zanedlouho přišel do holičství jakýsi muž s prosbou: "Chci oholit!" "Samozřejmě, jen se tady pěkně posaďte do křesla a za chviličku jsem u vás," zaradoval se holič. Odběhl do zadní místnosti, aby se krátce pomodlil: "Bože, přišel mi první zákazník a já mu teď budu vydávat svědectví. Dej mi moudrost, abych zvolil správná slova, která bych mu měl říct. Amen." Kvapně přiběhl zpátky, v jedné ruce břitvu, ve druhé Bibli a prohlásil: "Dobré ráno, pane. Mám pro vás otázku... Jste připraven zemřít?"
Jeden jezuita, který je současně archeologem, navštíví celý roztřesený generála řádu. "Otče generále, dělal jsem vykopávky v Jeruzalémě a představte si, že jsem našel skutečný hrob Ježíše Krista!" "No to je úžasné," raduje se generál. "No jo, ale já jsem v tom hrobě našel také Ježíšovu kostru!" "Co to povídáte?" diví se generál, "v tom případě Ježíš skutečně žil!"
Po první světové válce si nějaký voják vděčně vzpomene na řádovou sestru, která se o něj v lazaretě obětavě starala. Rozhodne se, že jí udělá radost a navštíví ji. Koupí nějaké květiny a vydá se na cestu ke klášteru, jehož jméno si zapamatoval. Na vrátnici se informuje na řečenou sestru. Vrátná mu vysvětluje: „Sestra Agáta se mezitím stala ctihodnou matkou, ale určitě bude mít z vaší návštěvy radost.“ Mužovi to nejprve vezme řeč. Potom ze sebe vypraví: „Kdybych to věděl, byl bych tomu malému také něco přinesl.“