Otec kominík sedí za stolem se svou malou dcerkou a ona se ho ptá: "Tati, až budu velká, mohu se i já stát kominíčkou?" Otec se na ni podívá a povídá: "Zlatíčko, tak to ne. Kde jsi, prosím tě, viděla, že by žena přinesla štěstí?"

Na počátku padesátých let, kdy byli hromadně uváděni do nejrůznějších funkcí dělničtí ředitelé, se vypráví vtip: Kostelník přijde za panem farářem a říká: „Deset let jsem byl ministrantem, dvacet let dělám kostelníka a mám dělnický původ, tak to bych mohl i sloužit mši, ne?“

Ptá se student: "Je pravda, že se duše zemřelých vrací na zem strašit?" "Takovým povídačkám nesmíš věřit!" "Takže bych se mohl stát chirurgem..."

Lékař říká svému pacientovi na psychiatrii: "Nyní jste úplně vyléčený a můžete se vrátit ke své manželce." "Pane doktore, vy si snad myslíte, že jsme blázen!"

Pan farář se snaží svým farníkům nastínit, jaký je rozdíl mezi realitou a vírou: "To, že zde sedíte v lavicích, to je realita. A že já stojím před vámi a kážu, to je také realita. Ale představa, že někdo z vás mě poslouchá, to už je předmětem víry!"

Potkají se dvě žížaly. „Kde máš starýho?“ „Ále, včera ho vytáhli na ryby.“

Potká Kohn Roubíčka na Floridě a ten mu povídá: „Kohn, kde se tady berou?” „Ale, já jsem tady na svatební cestě.” „A kde mají Sáru?”„Neblázněj, Roubíček, někdo přece musí zůstat v krámě a prodávat!”

Kohn a Roubíček jdou po hřbitově a Roubíček povídá: "Kouknou, pane Kohn, to je ale krásná hrobka. Čí to asi je?" "No jo, Rotschildovi. Ti si žijou, ti si žijou..."

Na břehu ostrova stojí zarostlý vousatý muž a mává rukama na loď plující okolo. „Kdo je to?“ ptá se jeden pasažér kapitána. „Nevím, ale vždy se takhle raduje, když plujeme kolem.“

Za panem farářem přijde mladý muž a povídá: "Otče, mám velký problém s myšlenkama, především s myšlenkama na alkohol. Když jdu kolem hospody, tak mě tyto myšlenky přepadnou, já musím vejít dovnitř a piju a piju..." Kněz povídá: "Musíš nasadit pozitivní myšlení. Běž před tu hospodu a řekni si: Mohu jít dovnitř, ale také mohu jít dál. Protože jsem člověk svobodný, tak já půjdu dál!" "Otče, moc děkuji, to je výborná rada, hned to půjdu vyzkoušet. A tak mladík jde, postaví se před hospodu a říká si: "Mohu jít dovnitř, ale také mohu jít dál. Protože jsem ovšem člověk svobodný, tak já půjdu dál." Jde dál, už je několik kroků za hospodou a říká si: "To je supr, to je poprvé, co jsem zvítězil sám nad sebou. To se musí oslavit!"