I v tomto roce (2021) naše velkoněmčická farnost společně s Orlem uspořádala farní tábor pro chlapce i děvčata ve věku od 7-14 let. Opět jsme vyrazili na faru do Bedřichova u Lysic, která je skvěle vybavena, a hlavně blízko u lesa, nechybí ani možnost koupání. Letošním tématem byli indiáni. Hned po příjezdu byly děti rozděleny do čtyř družstev, která byla pojmenována podle indiánských kmenů: Apači, Komanči, Huroni a Šošoni. Družstva měla jako tradičně za úkol vyrobit si vlajku a vymyslet vlastní hymnu. Kromě soutěže družstev, která se rozběhla hned v neděli, soutěžili indiáni zároveň v soutěži jednotlivců, a také usilovali o to, aby získali co možná největší postup – od stopaře, přes lovce, šamana, až po náčelníka, což byl ten největší možný postup. Děvčata se zase mohla stát stopařkou, lovkyní, šamankou a nakonec náčelnicí. Kromě jedné velké bouřky a pořádného deště se tábor nesl v poklidném duchu. Indiáni zápolili ze všech sil. Nejdříve vyráběli společně totem. Kromě toho je čekala výroba luků a šípů. Potom také hledali zlato, luštili tajný nápis a tak dále…Nechyběl ani duchovní program v podobě nedělní a středeční mše svaté, pravidelné modlitby u jídla, a také napínavý příběh na pokračování o malém indiánovi, který se jmenoval Sale, a který překonal velký strach, se kterým se potýkal.
A jak nakonec všechno dopadlo? Co se týká postupu, všichni indiáni, až na jednoho, získali titul náčelník (zbývající indián si odnesl titul šaman), ze všech děvčat se potom staly náčelnice. V družstvech s velkým náskokem zvítězili Komanči, na druhém místě se umístili Šošoni, a bronzová medaile zůstala Huronům. V celkovém hodnocení jednotlivců letos zvítězil Josífek Fojtík, druhá byla o pouhý jeden bod Pája Broskvová a krásné třetí místo obsadil František Mátl. Všichni soutěžící si odnesli krásné ceny, upomínky a diplomy. Oceněni byli zároveň i všichni náčelníci: Petr, Milan, Martin a Dominik. Oceněn byl i ranhojič Vašek, a především naši skvělí kuchaři – Milan s Jitkou. Tábor byl zakončen táborákem, nezbytným focením a pak už nás čekalo balení a odjezd v sobotu autobusem domů. Tábor se Bohu díky vydařil, a již se těšíme na rok 2022, přičemž téma zatím pochopitelně zůstává utajeno.