L. P. 1983 – 1984 – 1. část
Hodnotíme uplynulý rok. Po stránce počasí a povětrnosti – byl to rok velkých veder a sucha. Užili jsme sice tepla, ale nedostatek vláhy se projeví i v dalších letech. Museli jsme si zvyknout na nedostatek vody. Po stránce náboženské – byl to jubilejní rok Vykoupení. Hned na počátku bylo věřícím v několika kázáních vysvětleno, proč slavíme tento jubilejní rok a co můžeme získat pro posvěcení své – i celé farnosti a církve. Pravidelně se konala každou třetí neděli Křížová cesta. Účast věřících 150 – 200. Návštěva poutních míst s možností získat plnomocné odpustky. Navštívili jsme: Vranov u Brna, Křtiny, Sloup, Žarošice, Hostýn a Šaštín. Účast 50 věřících. Ve farnosti měli věřící možnost získat plnomocné odpustky – mimo jiné: na každý první pátek a první neděli v měsíci při společné adoraci. Vyvrcholení jubilejního roku vykoupení v naší farnosti bylo: čtvrtek 12. dubna 1984 – společná sv. zpověď farníků – velikonoční. Bylo 350 sv. zpovědí.
14. dubna 1984 – společné udělování svátosti nemocných v kostele. Tuto svátost přijalo 125 věřících. Květná neděle – 15. dubna 1984 – podáno 225 sv. přijímání (jsou jen jedny bohoslužby). Od hromadné – společné sv. zpovědi – přes svátky velikonoční – až do Bílé neděle – včetně bylo podáno 3 011 sv. přijímání. Dojemné bylo udělování svátosti nemocných. Byli jsme dva kněží: P. Frant. Posádka a já. Nejprve jsme si vzájemně udělili svaté pomazání my kněží – před farníky. Pak jsme udělovali svátost mazání sv. olejem věřícím. Jeden mužům, druhý ženám. Přitom lektoři – větší jinoši – utírali vatou sv. olej. Bylo to důstojné a velmi působivé. Když se zaopatřuje nemocný doma, bývá obyčejně smutná a stísněná nálada. Udělování svátosti nemocných v kostele bylo jednak působivé a radostné. Vypadalo to jako udělování svátosti biřmování. Věřící byli velmi spokojeni a hlavně byl zlomen hrot bázně a strachu s přijetím svátosti nemocných! Zajímavý případ: na přijetí svátosti nemocných se svědomitě připravoval a velmi se těšila paní Anna Grossová. Bylo jí 73 let a po léta měla těžkou cukrovku. V sobotu přijala svátost nemocných, v neděli těžce onemocněla (mozková mrtvice) a v pondělí zemřela! Po čem tolik toužila (byla to hluboce věřící žena) – toho se dočkala. Velmi to zapůsobilo na všechny farníky.