O kostelních zvonech - 2. díl
---------------------------------
Částečně nahrazena ztráta zvonů, nicméně byla to jen náhražka a scházela krásná harmonie dřívějších zvonů velebných. Proto děkan a farář Frant. Segeťa pojal úmysl zaopatřiti nové dva zvony. Sdělil farníkům úmysl tento z kazatelny a vyzval ke sbírce. To stalo se v roce 1923. Peníze jednotlivci darované ukládány do místní Raifaisenky. Konečně v r. 1925 obětavostí farníků sebrán obnos 26.721 K a farníci přáli sobě, aby již zvony, a sice 2, objednány byly. Děkan však byl ochoten tak učiniti, ale jen pod tou podmínkou, že když obec nedostávající se schodek uhradí, což obecní výbor prohlášením písemným učinil. A nyní děkan nejsa odborníkem, a chtěje opatřiti pro chrám P. dílo důstojné a cenné, obrátil se na chrámové družstvo v Pelhřimově, by mu poslalo znalce, což ono s největší ochotou učinilo. Přijel p. Jaroslav Dobrodinský a doporučil ku starému zvonu dva nové zvony v ladění harmonicko melodickém tónu. Doporučil vřele firmu zvonařskou R. Manoušek a spol. Brno – Husovice a dne 15. srpna 1925 uzavřena s ním objednávka 2 zvonů, z nichž prvý veliký váží 758 kg, má obraz sv. Jana Kř. a nápis: „Věnován ze sbírek a příspěvků obce jako dík za osvobození vlasti.“ Druhý zvon menší váží 315 kg, má obraz P. Marie a nápis: „Sv. Boží Rodičko, oroduj za nás a chraň obec naši.“ Cena obou zvonů 32.764 Kč.
Dovoz zvonů z Brna obstaral svobodný rolnický syn Ondřej Vašek zdarma a zvony na voze ponechány u p. Františka Číhala, rolníka, který největším obnosem 3.000 Kč přispěl, až do svěcení. Svěcení zvonů vykonáno dne 8. 11. 1925. Zvony v průvodu za písně „Bože cos ráčil“ připraveny za účasti neobyčejné k chrámu Páně, kde svěcení jich za asistence vdp. Emila Koreiška, faráře z Pouzdřan, Frant. Pokorného, faráře z Popic, Aloise Vojana, faráře z Vel. Němčic a Antonína Běhala, faráře ze Starovic vykonal místní farář a děkan Frant. Segeťa.
Po svěcení přednesen družičkami Mařenkou Ciklovou, Mařenkou Jatlovou, Boženkou Hlavičkovou a Janem Heřmanským, žákem, případné básničky. Na to v kostele přednesl vdp. Antonín Běhal nadšeně kázání, po něm sv. požehnání „Bože chválíme Tebe“. Po zavěšení zvonů p. montérem Havlíčkem vyzváněno padlým vojínům a tím slavnost a celá akce zvonová skončena a díky Bohu šťastně, neboť harmonie zvonů jest tak krásná, že všem se zamlouvala a až k slzám dojati byli.
Zpráva kolaudační, poněvadž jest významná, přikládá se pro budoucí časy, jakož i seznam dárců, aby farář nástupce učinil sobě obraz štědrosti a obětavosti farníků.
Výkaz dárců děkan veřejně z kazatelny přečetl, aby vydal počet a tím zabránil podezření, že snad ze sbírky měl nějaký zisk.
Tolik ještě ke zprávě svojí poznamenává, že nové zvony vyzváněly hrany a vyprovázely k věčnému odpočinku manželku největšího dárce Jenovefu Číhalovou. A ku konci vyslovuje přání a prosbu, by nestihl libozvučné zvony osud jich předchůdců za světové války.