Svěcením zvonů ve Velkých Němčicích zakončil pan biskup svou činnost jako vizitátor farností. Od té doby mu totiž nebylo dovoleno opustit Brno, ba později ani svou residenci. Poměr mezi církví a státem se u nás den ode dne přiostřoval. Již za mé nepřítomnosti, v nemocnici v Brně od 8. – 16. 5. 1949 (cystoskopie) objevovaly se v novinách sloupce jmen kněží, kteří podepsali tzv. katolickou akci (státní). Proto jsem pospíchal z nemocnice, abych byl ve farnosti, když vzniká něco proticírkevního. Přišel jsem domů právě včas. Pan biskup rozesílal tajně pastýřské listy, které měly být příští neděli čteny. Policie se včas o nich dověděla a v neděli ráno si dveře fary podávaly kliky. Nejprve přišel člen bezpečnosti mne požádat, abych pastýřský list nečetl a mu jej vydal. Po něm přišel se stejnou písničkou předseda MNV, za chvíli předseda akčního výboru národní fronty a na konec zástupci ONV z Hustopeč. „Nečtěte jej, vydejte ho!“ To byl tenor jejich řečí. „Ostatní kněží jej vydali. Setrváte-li v odporu, budete osamocen. Zavřou vás!“ Právě ten velký zájem o list (ze strany státního aparátu) mne utvrdil v přesvědčení, jak bude nanejvýš důležité pro věřící, abych list přečetl. V neděli před bohoslužbami jsem jej přečetl a dodal obsáhlý komentář. Pan biskup v něm protestoval proti hrubým zásahům státu do církevních záležitostí. Tou tzv. katolickou akcí měl být vražen klín mezi biskupem na jedné straně a kněžími a věřícími na straně druhé. Když se celý tento státní nápor nezdařil, bylo přikročeno k ostřejším zásahům. Vysocí církevní hodnostáři byli postaveni před soud – jak hladce vypovídali, jako naučenou básničku – biskupové byli internováni. Bylo po boji. Výsledek? Věřící stáli za kněžími. Když šitbořský důstojný pán byl předvolán na okres, doprovázela jej spousta farníků na vozech. Křepický důstojný pán P. Theodor Spáčil byl přeložen do královehradecké diecéze. Týž byl později odsouzen na 12 let vězení. Následující léta jsou u nás dobou nejvyššího náboženského vypětí. V roce 1949 a 1950 měli jsme několik samostatných turnusů exercicií jen pro muže a ženy z Velkých Němčic. Také počet svatých přijímání rostl rok od roku, až dosáhl v r. 1958 číslice 24 500. Pak nastalo ochabnutí a sestup dolů. Půjde-li to tak dále, kde až se to zastaví?
(z farní kroniky)