Narodil se kolem roku 635 ve Flandrech v městečku Trajectum, dnes ležícího na území Nizozemska v oblasti Maastrichtu. Pocházel ze zámožné rodiny, jeho vychovatelem se stal, po knězi Landoaldaovi, biskup, pozdější světec a Lambertův strýc Theodor.
Světec odmala vynikal svým nadáním, zbožností a horlivostí. Po ukončení studii, nastoupil na duchovní dráhu. Byl vysvěcen na kněze a když byl v roce 669 biskup Theodor zavražděn byl na naléhání krále Childericha II. Lambert vysvěcen na biskupa. S obavami, avšak s vírou v pomoc Prozřetelnosti, přebírá diecézi Tongern-Maastricht. V té době mu bylo asi 35 let.
Jako jednu z prvních věcí nechává novopečený biskup přepravit tělo svého zavražděného strýce do Maastrichtu a tam ho pohřbít. Theodor byl později prohlášen za mučedníka a svatořečen.
V roce 675 došlo ke spiknutí proti vladaři Childerichovi II. v čele s velmožem Ebroinem. Vladař byl zavražděn, jeho oblíbený biskup Lambert byl sesazen. Uchýlil se do kláštera ve Stablo dnešní Stavelot u Lutychu, kde žil řeholním životem po dobu sedmi let.
Po násilné smrti Ebroina se ujímá vlády majordomus Pipin Heristalský. Na jeho naléhání se kolem roku 682 vrací svatý Lambert do úřadu maastrichtského biskupa. Obyvatelstvem byl jeho návrat přijat s nadšením. Dále se však musí potýkat s pohanstvím, zlořády v církvi. Usilovně pracuje na rozvoji nově vzniklé utrechtské diecéze.
Ve svém úřadu se však brzy dostává do střetu s vladařem. Ačkoliv byl Pipin zbožný muž pomáhající církvi i jejím představeným, přece jen měl jednu slabost a tou byla jeho milenka Alpaisa, která byla dokonce jeho švagrovou. Lambert začal poukazovat na tento Pipinův nezákonný poměr a ačkoliv Pipin mnohokrát sliboval nápravu, své milenky se nehodlal vzdát. Lze zde nalézt paralelu s biblickým příběhem Jana Křtitele a Heroda Antipy. Stejně jako je v Písmu svatém umlčen nepohodlný prorok, který se ani před vladařem nebojí říct pravdu a pojmenovat dobro dobrem a zlo zlem, tak i svatý Lambert říká pravdu otevřeně bez jakéhokoliv pozlátka.
Už se asi nedovíme, zda to byl panovník nebo jeho milenka, kdo najal Dodona a ostatní vrahy, kteří svými meči ukončili světcův život přímo v jeho kapli, v jeho rezidenci v Lutychu, kde sloužil mši svatou. Spolu se světcem zde našli smrt i jeho dva synovci a ostatní osazenstvo jeho rezidence. To se stalo 17.září 705. Svatý Lambert se řadil mezi mučedníky, kteří se svými postoji a svým hlásáním pravd a morálních principů evangelia stali nepohodlnými světským panovníkům, přesto ze svých postojů neustoupili, i když je to nakonec stálo život.
Pozdější biskup, svatý Hubert, Lambertů žák, nechal v roce 721 jeho ostatky převést z Maastrichtu do Lutychu, kam také přemístil biskupské sídlo. Několik ostatků sv. Lamberta přivezl i Karel IV. v r. 1357 do Prahy pro svatovítský chrám.
Světec bývá nejčastěji zobrazován jako biskup, mezi jeho atributy patří oštěp (někdy je udáván jako zbraň, která ho usmrtila), žhavé uhlí (upomínka na jeho ministrantské působení, kdy nesl žhavé uhlí v rochetě do kaditelnice, aniž by na oděvu zanechalo stopy).
Je uctíván jako patron zubařů, chirurgů, města Freiburgu. Je mu zasvěceno mnoho kostelů především v Belgii, Nizozemsku, Francii, Rakousku i Německu.
Svátek svatého Lamberta připadá na 17.září.