Světec se narodil roku 363 v bohaté rodině v Akvitánii. V mládí pak pobýval na královském dvoře v Galii. Dostalo se mu vynikajícího vzdělání. Byl uznáván jako znalec římského práva, působil jako řečník a také právník, senátor. Později se oženil, manželka však brzy umírá a nezanechá mu žádné potomky.
Na utváření světcova duchovního života měl velký vliv svatý Martin, biskup z Tours. Sulpicia nadchly především myšlenky na zřeknutí se bohatství tohoto světa a šíření Kristova evangelia mezi chudými a nuznými. Toto se nezamlouvalo jeho otci a jejich cesty se rozcházejí.
Sulpicius zamíří do duchovního stavu. Je vysvěcen na kněze, později na biskupa. Jako biskup vyniká svou pastýřskou aktivitou, moudrostí a láskyplností. Bojuje proti herezím, na víru obrací mnohé heretiky.
Za zmínku stojí i světcova literární díla, především pak spisy s názvem Kronika a Život svatého Martina.
V prvně jmenovaném popisuje události od stvoření světa po jeho současnost (rok 400). Vynechává události popsané v evangeliích a Skutcích apoštolů. Obsáhle se naopak věnuje událostem své doby, boji křesťanství s nejrůznějšími herezemi, především pak s priscilianismem, který významně zasáhl Španělsko a také světcův kraj, Akvitánii. Spis sloužil také jako učebnice historie a pro nás je i důležitým pramenem popisujícím osudy samotného Sulpicia.
Druhý spis není přímo životopisem svatého Martina. Sulpicius si v něm všímá především zázraků ve světcově životě. Tento spis psal Sulpicius již za života svatého Martina, ale zveřejnil jej až po jeho smrti.
Za finanční pomoci své tchýně (věřící křesťanky) vybuduje v jižní Galii klášter v Primuliacum. Do tohoto kláštera odchází a v roce 425 zde umírá.
Na bránu kláštera v Primuliacum nechal svatý Sulpicius přidělat tři výzvy: „Bojuj za Boha, pomáhej chudým, pamatuj na svůj konec“. První se rozumí boj proti zlu, hříchu. Druhá výzva je vztažená k lásce k bližnímu a třetí má připomínat, že člověk jednoho dne předstoupí před Boha, kde již nic nezůstane skryto. Myslím, že tyto výzvy mají planost i dnes.
Připomínka svatého Sulpicia Severa připadá v křesťanském kalendáři na 29. leden.