Mostar je město v Bosně a Hercegovině, které je se svými 105 000 obyvateli pátým největším městem v zemi, a leží na řece Neretva. Dnes je město rozděleno: hranici mezi novým městem, kde žijí Chorvaté, a starým městem, obývaným bosenskými muslimy, tvoří řeka Neretva se Starým mostem.
Výraz „Mostar“ označuje „strážce mostu“. Mostar byl založen za dob vlády Osmanské říše v roce 1522. Jeho název pochází od místního světoznámého mostu, kterému se říká Stari most, a který byl postaven v roce 1566. Most je dlouhý 30 metrů a široký 4 metry.
V roce 1992 vyhlásila Bosna a Hercegovina nezávislost. Bělehrad nezávislost země ovšem neuznal, a tak začala válka. Během bombardování v dubnu 1992 byly zničeny mnohé mešity, katolická katedrála, františkánský klášter a mnoho dalších budov. 9. listopadu 1993 byl střelbou bosenských Chorvatů zničen také Stari most, památka UNESCO. Stavba nového mostu trvala pět let, a během ní museli dělníci dodržet přesné stavební techniky, které určovali turečtí stavitelé. V červnu roku 2004 byl pak opět otevřen. V roce 2005 byl tak znovu zapsán na seznam světového dědictví.
Během naší pouti do Medžugorje jsme navštívili také město Mostar. Parkovali jsme hned vedle katedrály s majestátní věží, která bohužel byla zavřená. Vejít bylo možné pouze do boční kaple. Před katedrálou se nám nabídl jako průvodce jistý mladý muž, který nabízel své služby za 1,5 euro na osobu. S poděkováním jsme odmítli a vydali se směrem k mostu. Cestou jsme potkali několik žebrajících dětí. Jedna malá dívenka ukazovala na maličké děťátko, které nesla zabalené do deky v náručí. Nakonec se ale ukázalo, že drží v ruce panenku.
Cestu k mostu lemují četné krámky o obchůdky se vším možným. Od klobouků proti slunci, přes látky a šátky, až po keramiku, obrazy nebo starožitnosti. Obchod zde skutečně čile kvete.
Na mostě jsme viděli několik mladíků, kteří vybírali od turistů peníze s tím, že když vyberou určitou částku peněz, tak skočí do řeky. Mladící skutečně skákali z mostu, a to z větší výšky než 20 metrů. Kolik euro bylo potřeba vybrat, aby skočili, jsme ale nezjistili. Na konci mostu je také možné navštívit muzeum, které představuje celou historii mostu. Stejně tak je možné na konci mostu dát si chlazené české pivo. Jiní dali přednost zmrzlině. Chvíli jsme poseděli, popovídali, obdivovali krásu mostu i pestrost stánků, a pak jsme se vraceli k autobusu. Krásný výlet, hezký zážitek…Už jenom kvůli mostu stojí Mostar za to.