Křížová cesta

Křížová cesta, latinsky via dolorosa (bolestná cesta), je pobožnost nebo modlitba neodmyslitelně spjatá s dobou postní. Je tvořena čtrnácti tzv. zastaveními, během nichž věřící rozjímají nad posledními okamžiky pozemského života Ježíšova, počínaje jeho odsouzením a konče smrtí na kříži a uložením do hrobu.

Pobožnosti křížové cesty vznikly z touhy věřících doprovázet Pána Ježíše na jeho „poslední cestě“. A protože se většina z nich nemohla vydat do Palestiny a navštívit přímo místa Kristova umučení, doprovázejí Pána na jeho křížové cestě alespoň symbolicky, právě při této pobožnosti. První se začaly objevovat ve 14. a 15. století především díky působení františkánů. K jejich největšímu rozmachu pak došlo ve století 18.

Během doby postní zde pro inspiraci předkládáme jednu modlitbu z knihy Křížové cesty, vydané Maticí cyrilometodějskou v roce 2006. Letošní křížová cesta má podtitul Čas a já myslím, že právě v dnešní uspěchané době je více než aktuální.

 

Nemám čas. Pane, stěžujeme si, že nemáme čas, nikdy nemáme dost času, honíme se, pospícháme, stále doháníme čas, přepracování, uštvání... Moc nám chybí čas. A Ty, Pane? Je nám jasné, že všechen Tvůj čas, všechen čas Tvého života byl jen pro nás! Ukaž nám, Pane, teď, až půjdeme s Tebou cestou kříže, jak je to doopravdy s časem.

 

I. Pán Ježíš odsouzen k smrti

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Pane, také moc pospíchali ti všichni, kdo Tě odsuzovali na smrt. Pospíchali, nedali si čas, aby zkoumali, zda jsi vinen, nebo nevinen. Jak často dovedeme i my rychle vynášet svůj úsudek o druhém, odsoudit druhého, pomluvit, zranit...

Pomoz nám, Pane, abychom dokázali zadržet každé tvrdé, nespravedlivé slovo, tíživé slovo, které by chtělo odsoudit někoho druhého. Smiluj se nad námi Pane a odpusť nám!

 

II. Pán Ježíš bere na sebe kříž

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Pane, Tys často říkal za svého života: "Ještě nepřišla má hodina... Ještě není čas...Počkejte..." Ale teď už Tvá hodina přišla. Už neodkládáš. Bereš na sebe kříž. Teď už je to Otcova vůle. A to je pro Tebe rozhodující.

Pane, nauč nás čekat, ať nejednáme ukvapeně, ale vždycky se snažíme jednat podle Tvé vůle, ať se snažíme poznat, co v přítomném okamžiku od nás žádáš. Ať, Pane, nikdy nespěcháme uskutečňovat jen své plány, ale ať denně chceme slyšet Boží vůli!

 

III. Pán Ježíš padá poprvé

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Čas Tvé poslední cesty, jak to chtěl Tvůj Otec. Neseš kříž - i padáš pod ním. Vykupuješ čas - jak nás k tomu nabádá sv. Pavel: "Ať žijete pečlivě, ne jako nemoudří, ale jako moudří a vykupujete čas - ... snažte se poznat, co je Boží vůle." (Ef 5,15). Ať se snažíme nebýt uspěchaní, ale spolu s Kristem se snažme vykupovat čas, využívat času k plnění toho, co od nás požaduje Bůh! Ať poslechneme tuto výzvu sv. Pavla. Smiluj se nad námi Pane a pomoz nám!

 

IV. Pán Ježíš potkává svou matku

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Maria Matka taky nepočítala svůj čas. Dala všechen čas svého života pro uskutečnění Božích plánů. Vykupovala čas spolu se svým Synem. Maria, nauč všechny ženy, ať nepočítají úzkostlivě čas, co všechno mají ještě ten den udělat a co mají neuděláno, ale ať dovedou v klidu plnit před Boží tváří jednu práci po druhé!

Panno Maria, oroduj neustále za nás, ať to dokážeme podobně jako Ty!

 

V. Šimon z Cyrény pomáhá Pánu Ježíši

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Šimon se nechtěl nechat zdržovat, pospíchal. Měl jiné plány - právě tak jako on i my stále pospícháme, máme své plány, nechceme se něčím zdržovat. Ale snad Šimon při setkání s Tebou poznal konečně smysl svého života.

Pane, zastav nás na naší cestě, ať nesejdeme na scestí, ale za všech okolností dovedeme vidět Tvou tvář. Smiluj se nad námi Pane a pomoz nám najít pravý smysl svého života v lásce k Tobě a k lidem.

 

VI. Veronika podává Pánu Ježíši roušku

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Jak často my ve svém spěchu a shonu přehlédneme toho, kdo vedle nás trpí, kdo nemůže řešit sám své problémy, kdo čeká na pomocnou ruku, ale my spěcháme, nemáme čas... Ať jsme pohotoví a vynalézaví, ať máme vždycky dost času pomáhat druhým, jak jen to je v našich silách.

Pane otřes námi důkladně, když lhostejně přehlížíme potřeby druhého, ať dovedeme pomoci, jak pomohla Veronika Tobě.

 

VII. Pán Ježíš padá podruhé

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Jak rychle se i my zbavujeme sebemenšího utrpení, jakékoliv tělesné nevolnosti, bereme si hned prášky proti bolesti hlavy a podobně. A Ty? Plně prožíváš své utrpení i pády na cestě. Máš právě čas pít kalich, který Ti připravil Otec.

Pane, ať se od Tebe naučíme snášet své duševní i tělesné bolesti. Děkujeme Ti za to, smiluj se nad naší slabostí, Pane!

 

VIII. Pán Ježíš potkává ženy

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Dnes bys také měl, Pane, pro naše matky vyčítavé slovo, když tolikrát za den opakují svým dětem: "Dej mi pokoj...Nemám čas...Nech mě, neotravuj...až potom, teď na tebe nemám čas..." Jaké jsou důsledky?

Smiluj se, Pane, nad všemi, kdo si nechtějí najít čas na to, aby se věnovali svým dětem. A pomoz jim! Ať všechny naše matky mají čas na své děti, čas na společné chvilky doma nebo v přírodě, čas na dobré slovo, na písničku, na modlitbu.

 

IX. Pán Ježíš padá potřetí

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Pane, ty jdeš a trpíš. Padáš už potřetí na své cestě a nedovedeme si ani představit, kolik toho utrpení bylo! Nepospícháš, až do dna piješ kalich svého utrpení. A my a s námi celé naše okolí trpí přemírou činností... Vydáváme všechny síly, štveme se, pospícháme, jsme stále popudliví, nevlídní, přepracovaní...

Pane, pomoz nám poznat, co z našich činností je zbytečné, co děláme jen z pýchy nebo z ohledu na druhé, abychom se od nich nelišili, Ať nepodléháme přemíře činnosti, která je pro nás někdy lákavá. Ať dokážeme stále znovu bojovat se svou přepracovaností a nervozitou.

 

X. Pánu Ježíši svlékají oděv

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Dovedeme si ale často najít čas na výsměch, ponižování, tak jako jej měli ti, kdo Tě svlékali na Kalvárii a pásli se na Tvé bezmocnosti. My kolikrát také ubližujeme ve spěchu, často bez rozmyslu, v rozčílení, v přepracování.

Pane, smiluj se nad námi a odpusť nám. Ať nikdy nemáme čas na zbytečné kritizování a posměch.

 

XI. Pán Ježíš přibit na kříž

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Často slyšíme, jak si lidé přejí tichou smrt, aby to dlouho netrvalo, aby to moc nebolelo, aby to už měli za sebou. Pane, Ty přijímáš dobrovolně smrt tak, jak ji pro Tebe připravil Tvůj Otec. Dovedeš trpět tak dlouho, abys ještě dokázal říct poslední slova lásky těm, kdo jsou blízko pod křížem, abys dokázal ještě odpustit těm, kdo Ti způsobili tolik bolesti.

Prosím Tě, Pane, aby naše smrt trvala tak dlouho, abychom při ní mohli ještě zahladit to, co v nás zůstalo nedokonalého, a ať umíráme s Tebou.

 

XII. Pán Ježíš umírá na kříži

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Čas Tvého života je naplněn, Pane. Dokonáno jest. Těmito slovy sám uzavíráš čas, dobu svého života na zemi mezi námi. Děkujeme Ti, Pane, žes dokázal přijmout poslání svého Otce a žít celý čas svého života pro nás a prožít i poslední bolestné minuty svého života pro lidi. Čemu mi věnujeme svůj čas? Komu? Přemýšlejme o tom!

Ať máme, Pane, vždycky čas v klidu a tichosti přemýšlet o Tvé smrti a děkovat Ti s hlubokou vděčností.

 

XIII. Pán Ježíš sňat a položen na klín matky

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Tvé tělo, Tvé mrtvé tělo bylo sňato z kříže. Zdá se, že je všechno ztraceno, všechno bylo zbytečné. Proč jsi žil čas svého života?

Pane, pomoz nám, abychom nepropadli beznaději a zoufalství, když se nám zdá, že čas, který jsme věnovali službě Tobě a druhým, byl zbytečný, když nevidíme výsledky. Ať je pro nás zdrojem síly a útěchy, žes nežil svůj čas nadarmo, ale že i my přes svůj zdánlivý neúspěch můžeme doufat, že jednou zhodnotíš každou vteřinu našeho i zdánlivě neúspěšného života.

 

XIV. Tělo Pána Ježíše uloženo do hrobu

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Jsi, Pane, v hrobě. Ale vstaneš - vlastně vstal jsi z mrtvých. Přišel také čas Tvé oslavy. To je nám teď už jasné. Ale není nám jasné, kdy přijde čas našeho hodnocení před Boží tváří. Nevíme, kdy přijde čas posledního hodnocení a kritiky světa na konci věků. Ať na to myslíme, Pane, protože jen tak můžeme poznat pravé pořadí, pravou stupnici hodnot toho, co musíme a nemusíme stačit udělat. Ať dovedeme dávat svůj čas pravému pokání, ať dovedeme žít stále lépe.

Přijď, Pane, přijď, Pane Ježíši!

 

A Pán dovede čekat, je shovívavý, nechce, aby někdo přišel do záhuby. Proto vám musí ležet na srdci, abyste žili svatě a zbožně...Bratři, je čas, abyste povstali ze snu, stále se blíží naše spása - je blíž den našeho setkán í s Pánem! Přijde den...čas našeho žití se naplní. Jak potom bude hodnotit náš čas Pán?

Comments are closed.