Na památku roku 1866
V měsíci únoru roku 1866 vypovědělo Prusko válku říši Rakouské, zaroveň též Italie ve spojení s Pruskem povstalo válečně proti naší říši. Rakousko v tom mínění, že bude podporováno některou velmocí nejspíše Francouskem, čehož důkazem jest Manifest vydán Národům od I.V. císaře Pána, kdež praví se mezi jiným: Doufáme, že nebudeme osamotnělí. Rakousko šlo do boje plno zmužilosti a udatnosti. Mělo na své straně Bavory a Sassy, než Bavoři byli nečinní a jen Bavoři byli věrní spolubojovníci naší. Průšákům ponecháno volně přejíti přes průsmíky z Pruska do Čech, přišlo k první srážce mezi Prušáky a Rakušany u Skalice, dále u Trutnova. Vojsko rakouské shromáždilo se v ústupu u Králové Hradce, kdež pod vrchním velením podmaršálka Benedika v dobrém postavení nepřítele zůstávalo. Z rána 3. července za mlhavého počasí počala bitva, která každou hodinou stala se prudší, až k 1 hodině dosáhla nejvyššího stupně. Na mnoho mil bylo slyšeti rachot děl, země se třásla. Po 2. hodině střelba slábla, voj. Rakouský byl příchodem korunního prince pruského Bedřicha, který s armádou 10 000 silnou přepadl je ze zád, rozprášen a bitva byla úplně pro Rakousko ztracená.
Prušáci táhli též bez překážky skrze Čechy do Moravy, přišli též do Uherčic, ale všude se zachovali slušně, jen když obdrželi, co chtěli. Mezi tím, co Benedik proti Prusům bojoval nešťastně, vítězil v Italii maršalek arcivévoda Albrecht vítězně jak na pevné zemi tak na moři. Admiral Tegenthof potopil největší loď Italskou tak zvanou admirální, a s lodí tou zahynulo mnoho italského vojska. Vzdav vítězství v Italii daroval I.V. císař Království Benátské jeho roku 1859 za války Francousko-Italské Napoleonovi, císaři Francouskému, který tuto zemi odevzdal Italianům. Mezi tím tehdy voj. prušácké nepřetaženě k Vídni, přišlo ještě k jedné bitvě blíž Přesprusku ale právě, když z bou nepřátelských stran jevíce bylo bojováno, přišla zpráva o příměří, na to uzavřen pokoj, Rakousko zaplatilo 30 miliónů válečních výloh.