Sv. Kateřina je mystička a především učitelka církve. Tak to vyhlásil v r. 1970 papež Pavel VI. Narodila se jako 25. dítě svých rodičů. To je něco, co si dost dobře nedokážeme představit. Třeba už jenom to, že maminka by vůbec nespala, kdyby se měla věnovat všem svým dětem…
Kateřina od malička jevila velký zájem o Boží věci, o duchovní život a nakonec se rozhodne, že půjde do kláštera. Maminka o tom ale nechce ani slyšet. Nakonec si Kateřina se souhlasem zpovědníka nechá ostříhat vlasy, a když ji maminka takto uvidí, tak kapituluje.
Ocitáme se v polovině 14. století. Vrcholí krize papežství. Papež žije v Avignonu. A odvážná Kateřina mu píše odvážné dopisy a prosí ho, aby se vrátil zpět do Říma. Některé její formulace jsou skutečně ostré. Nejen, že píše několikrát např. „Já chci!“, ale vyzývá sv. otce k odvaze např. slovy: „Nebuďte ustrašený kojenec!“ Tvrdými slovy nešetří ani na adresu tehdejších prelátů: „Naše preláty nezajímá nic jiného, než dobré jídlo, krásné paláce a velcí koně.“ Dnes by to byla slova určená mnoha lidem, jenom bychom je museli trochu pozměnit: „Naše lidi nezajímá dnes nic jiného, než dobré jídlo, krásné domy a mnoho koní pod kapotou.“
V té době se u ní také objevují zvláštní mystické zážitky, kvůli kterým se jí dostává posměchu a nepochopení. Nejznámější je asi tento zážitek: Uvidí Ježíše, který má ve svých rukou dvě koruny. Jedna je zlatá, druhá trnová. „Jednou budeš mít obě, ale dostaneš jednu po druhé. Vyber si, kterou chceš napřed.“ Kateřina odpoví: „Pane, už dávno jsem se zřekla své vůle, není to moje věc, abych si vybírala, ale protože chceš slyšet moji odpověď, tak chci mít stále podíl na tvém utrpení.“ A potom bere trnovou korunu a vráží si ji na hlavu a jejím těle probíhá obrovská bolest.
Mystika sv. Kateřiny má jeden zvláštní rys, tehdy ale zcela obvyklý – a to je mystika Ježíšovy krve. Často o ní píše Kateřina ve své knize Dialog, kde hlavní myšlenkou je Ježíš jako most nad celým světem. Most je postavený z kamenů a ty jsou stmeleny zvláštní maltou a tou je Ježíšova krev. Mystické výkřiky sv. Kateřiny jako „Chci krev, pouze Ježíšova krev může uspokojit mou duši“, by dnes současnému člověku zněly asi dost divně. A leckterý psycholog nebo psychiatr by ze sv. Kateřiny udělal docela slušný patologický případ. Ale taková byla tehdy doba a my nemůžeme středověk měřit očima 21. století, a mystika už vůbec ne.
Od Kateřiny pochází také ten zoufalý výkřik: „Pane, kde jsi byl, když jsem prožívala takové hrůzy a těžkosti?“ A Ježíš odpovídá: „Byl jsem v tvém srdci!“