Jméno Sebald bychom mohli přeložit jako „smělý vítěz.“ Podle tradice pocházel z Dánska. Je to doba 10. století. Dokonce se mělo jednat o syna dánského krále, který odmítl sňatek s francouzskou princeznou proto, že chtěl žít jako poustevník. Odešel tedy na území dnešního Německa, kde žil asi 15 let jako poustevník. Poté si vykonal pouť do Říma, aby navštívil význačné baziliky. Legendy také líčí zázraky tohoto svatého poustevníka jako plavbu na svém plášti přes řeku Dunaj. Jindy mu zase v noci zazáří prsty, a tak najde dvě ztracené krávy, zachrání bludaře nebo dostane chléb od samotného anděla. Jindy zase uzdraví slepce nebo zapálí oheň rampouchem. Po jeho smrti je tělo naloženo na volský povoz a voli ho dovezou tam, kde mám být pochován. Na jeho hrobě se brzy začínají dít zázraky a úcta ke světci se začíná šířit. Svatořečený byl roku 1425 a svátek má 19. srpna. Nejčastěji se znázorňuje s růžencem, holí a mušlí sv. Jakuba, jako symboly poutníka. Je patronem a ochráncem slepých a dobytka, je také patronem města Norimberk, kde je pochován, protože poblíž tohoto města prožil zbytek svého života jako poustevník a misionář. Kostel sv. Sebalda se začal v Norimberku stavět kolem roku 1225. Zde se také nachází nádherná bronzová schrána, která ukrývá ostatky světce. Schrána je vysoká 5 metrů, váží několik tun a její výroba trvala 11 let. Relikvii světce získal v roce 1361 také Karel IV., ale relikviář ve stříbrné skříňce, který byl umístěn v katedrále, byl zničen husity.