Narodila se roku 347 v Římě do bohaté patricijské rodiny. V 16 letech se provdala za senátora, a tak její život byl díky tomu zajištěn. Pavla se oblékala do hedvábí a otroci ji nosili po městě. Společně s pěti dětmi žili v bohatství a přepychu. Jakmile ale manžel zemřel, Pavle se zhroutil celý svět. Tenkrát jí moc pomohlo, že se připojila se ke společenství vdov, které duchovně vedla žena jménem Marcela. Tyto ženy se kromě modlitby věnovaly charitě a pomáhaly ze svých skromných prostředků nemocným a chudým, a těšily se velké úctě. Zlom v jejím životě nastal, když ve svém domě někdy v roce 382 přivítala svatého Jeronýma, který ji nadchl pro studium Bible. Začala se učit biblickým jazykům a tento světec ji učil znát svatá Písma. Díky němu se také naučila výborně hebrejsky. O tři roky později odchází Pavla spolu se svou dcerou Eustochií za Jeronýmem do Betléma, kde Jeroným pracuje na překladu Bible do latiny, který se nazývá Vulgáta. Jako překládání a znalost Bible uchvátila Pavlu také askeze světce, který žil velmi skromně a přísně. Nikdy nepila víno, ani nejedla maso. V Betlémě potom společně založí mužský i ženský klášter. Zde potom také světice roku 404 umírá, a zde byla také pochována. Její ostatky byly potom v 15. století přeneseny do římské baziliky Santa Maria Maggiore. Její jméno se překládá jako „malá“ a svátek má 26. ledna. O jejím životě víme díky dopisům a jednomu spisu, které napsal svatý Jeroným.