Odpuštění není pocit; je to rozhodnutí. Je to volba k projevení milosti, ne k obraně proti útočníkovi. Odpuštěním se projevuje láska. (G. Chapman)
Odpuštění je nejlepší pomsta. (Přísloví)
Máme-li odpuštění poznat, musíme zakusit plnou skutečnost odpuštění: musíme nejen vědět, co je to dostat odpuštění ale především co to znamená odpustit. Odpouštíme-li a je-li nám odpuštěno, jsme jedno s Bohem, který přijal naše tělo i naše hříchy, aby mohl v nás i pro nás odpouštět i dostávat odpuštění. (T. Merton)
Odpouštíme, pokud milujeme. (R. Rochefoucauld)
Nechceme-li se přiznat k tomu, že jsme hříšníky, nemáme ani potřebu milosrdenství. Všechno odpuštění je tu zbytečné. (W. Stinissen)
Odpuštění je sestrou lásky. (G. Moser)
Odpuštění předpokládá, že jsme sami přijali odpuštění. Vždyť odpouštět znamená poskytovat milost. Milost však může poskytnout pouze ten, kdo ji sám zakusil. (W. Margies)
Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. (Ježíš Kristus)
Spíše je Bůh ochoten odpustit hříšníkovi, než matka zachránit své dítě z plamenů. (J. M. Vianney)
Evangelium neustále spojuje odpuštění s prvkem radosti. (T. Dajczer)
Moderní člověk nehledá odpuštění svých hříchů, protože ztratil smysl pro hřích. (E. Vella)
Slabí nedokážou odpustit. Odpuštění je znakem silných. (M. Gándhí)
Pravé odpuštění je duchovní vítězství, které osvobozuje srdce od zlosti. (P. Tournier)
Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost; buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. (Ef 4, 31-32)
Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a čišťuje nás od každé nepravosti. (1 Jan 1, 9)
